Westworld

Nápad opravdu zajímavý ale Crichton zde dokazuje, že psaní mu šlo přeci jen lépe než režírování. Nápad mi zde přišel trestuhodně nevyužítý a Yul Brynner tu je prostě jen proto, že se objevil v "Sedmi statečných" a popravdě to, že tu vypadá úplně stejně mi přišlo jako nechtěná parodie. Zpracováním velice slabá sci-fi. (06.08.2011)

S filmy podle Crichtona mám vždycky nějakej problém, ani nevím proč. Stejné je to u Westworldu. Nápad je to výbornej a zajímavej, začátek je fajn a vypadá to jako bezstarostná komedie. Pak to ale nějak upadne, neumím ale říct jak. Připadalo mi, že to nějak ztratilo tempo a začalo se to táhnout. Stroje jsou dobře vymyšlené a Brynner podává vynikající výkon, vypadá fakt hrůzostrašně. Ale myslím, že nejvíc selhává Crichton jako režisér. Kdyby se zaměřil jen na samotný Westworld a jeho problémy, bylo by to fajn. On ale začne přimíchávat ještě ty dva další světy a divák se v tom přestane trošku orientovat a celý to pak působí odtažitě. Možná měl zvolit teda delší film a probrat všechno. Takhle mi to přijde takový nehotový, i když ten konec s tou naháněčkou je dobrej. 60% (08.08.2010)

Tu je zreteľný Crichtonov typický rukopis. Tvorca technických thrillerov, ktorý tak rád kĺbi tému "zhmotnené sny za hranicou sci-fi verzus ľudský faktor", teda čoho by sme boli schopní, no nie sme na to pripravení, sa tu začal pohrávať s myšlienkou akéhosi zábavného parku, ktorú tak spopularizoval a dotiahol do monštróznych rozmerov v preslávenom Jurskom parku, a pre svoju víziu zábavného dobrodružného sci-fi s jasným vyššie zmieňovaným posolstvom sa mu podarilo získať slušné herecké osdenstvo. Lebo predstava, že by ma mal prenasledovať a naháňať android s tak chladným a mrazivým pohľadom, aký mu prepožičal Yul Brynner, je naozaj skľučujúca pri každom pomyslení na tento film. (16.02.2007)

I robot má jen jedny nervy, a tak když Yulla Brynnera už poněkolikáté zastřelí rozesmátý dovolenkář, nemůže to zkrátka dobře dopadnout :) Westworld se mi kdysi ohromně líbil a dodnes si živě vybavím tu hrůzu, která mě popadala hlavně v závěru, kdy jde o vše. No, po letech film sice trochu vyčichl a je nutno uznat, že se místy táhne skoro nesnesitelně, ale jeho myšlenka naštěstí zůstala stejná. (27.11.2016)

Nebýt toho, že mě roboti sami o sobě zneklidňují – toho kuchyňského nevyjímaje – byla by první třetina filmu docela příjemná komedie. Natěšení lidé všech věkových kategorií, směřují do jednotlivých sekcí Delosu, zatímco z reproduktorů se stále dokola ozývá ujištění Nothing can go wrong. Ovšem ve chvíli, kdy vstoupí na scénu pistolník v černém, člověku úsměv spadne. Tehdejší filmové triky se s dnešními pochopitelně nedají srovnávat, ale přesto je Westworld poměrně přesvědčivý. Jde o první celovečerní film, ve kterém byly využity digitální technologie pro pixelizaci obrazu – snímky, složené z viditelných čtverečků, byly použity ve scénách, kdy svět vidíme očima Gunslingera. Pozoruhodná je i myšlenka infekce „centrální mechanickou psychózou“, která se šíří od robotů nižší úrovně (chřestýš) k těm dokonalejším (humanoidní androidi), až nakonec zkolabuje celý systém a zničí jak „uživatele“, tak „adminy“. Škoda jen, že Michael Crichton nedokázal odolat pokušení filmařských klišé (zpomalené záběry při rvačce v saloonu) a nevhodných pokusů o symboliku („plačící“ antická busta), a scénáristicky neošetřil logické kotrmelce příběhu. Naopak Yul Brynner v roli nelítostného Gunslingera už nemohl být lepší. Poselství snímku je zcela zřejmé: obava, že na konzumní způsob života lidé nakonec doplatí, že jsou hranice, za které by člověk ve vlastním zájmu neměl zajít, že jsou sny, které se nemají plnit ani o Vánocích, a že stroj je dobrý sluha, ale zlý pán a ještě horší protivník. (23.05.2012)