Martha

Toto je docela dobrá dánská komedie o tom, jak naprosto nekompetentní posádka si žije na starém zrezivělém parníku jménem Martha. Tihle pracovníci nasávají jako Dánové (jak jinak), vodí si na palubu prostitutky a nevykazují téměř žádné tržby. Pak se ale odhodlá svézt se touto lodí její majitel, který se nestačí divit. Jednoznačně nejlepším momentem filmu je právě setkání majitele, jeho sekretářky a jeho blonďaté dcerušky s námořníky, kteří jsou v té chvíli těžce pod parou. Dalším šokem pro majitele je zjištění úrovně znalostí a dovedností osazenstva - např. telegrafickou stanici vede dyslektik, který se ve volných chvílích (a těch má skutečně dost) věnuje šlechtění květin. Film se stal v Dánsku kultem, pro nás Čechy může tenhle typ humoru být až moc střelený, nicméně film jako takový neurazí, nenudí a místy rozesměje. 70% (08.12.2014)

Martha je v tomto filmu jméno velké parní lodě, na níž si během plavby užívá svérázná parta kumpánů... a když přichází po čase navštívit svou loď její počestný majitel s dámskou návštěvou, sám se nestačí divit a hosté zase nestačí zakrývat skutečnou tvář pobytů na oné lodi... a jak píše Bernhardiner (a klidně se mohu k němu přidat), celá část kolem prvních minut této návštěvy a ještě nasledujícího rána patří k nejzábavnějším momentům. Já si (až na velmi malou hrst těch méně funkčních vtipů) užíval často i ten zbytek, přestože tu absentuje hutnější souvislý příběh. Jenže film dobře šlape s bohatou náplní gagů, roztodivných situacích i hudebních předělů a obsazení je značně narváno populárními dánskými komiky své doby, z nichž asi nejvíce prostoru dostává Poul Reichhardt jako ústřední námořník, oblibující ranní sprchu v uniformě, ale špičkově tu nejednou perlí i notoricky nalitý hostitel Preben Kaas. Většina členů partičky v groteskně divných postavách (např. koktající telegrafista a šlechtitel Paul Hagen) působí dohromadě náramně sehraně, takže v případě naladění na stejnou notu vzniká příležitost nejednou se hlasitě pobavit i po letech. U mě dobrý. [75%] (29.11.2023)