Kdo by se odvážil zabít dítě?

„Myslel som, že sa hrajú. Ale v rukách držali nože a palice.“ Ten to tam ku koncu mastil, frajer. S týmto filmom som sa prvý raz sprostredkovane stretol v roku 2016, kedy som videl nevydarený remake. Napriek tomu som si v roku 2019 povedal, že to skúsim aj s originálom, ktorý zvykne bývať pokladaný za pilier hororov s vraždiacimi deťmi. A urobil som dobre. Od prvých sekúnd na mňa dýchla tiesnivá atmosféra, na ktorej vzniku mal nezanedbateľný podiel nenormálne strašidelný ústredný hudobný motív/detský/ženský popevok (ktorý si tvorcovia zrejme požičali z o 8 rokov staršej pecky Rosemary má dieťatko). Stephen King asi nemá čisté svedomie, pretože svoju kultovú (a dejovo relatívne veľmi podobnú) poviedku Deti kukurice napísal rok po premiére tohto filmu. Prižmurujem oči a napriek pár veciam, ktoré sa mi nepozdávali, dávam 80%. Ústredný pár je fajn, drsné scény sú drsné ešte aj na dnešné pomery a atmosféra je skutočne mrazivá a desivá. (15.06.2019)

Od úvodní titulkové sekvence je jasno, že toto nebude béčko, ale pořádné psycho. A je tomu vážně tak! Místy je tempo sice trochu pomalé, ale když už tam k něčemu dojde, je to šokující podívaná. Dětské hlásky zpívají sugestivní úvodní melodii, zatímco mladý pár připlouvá v dusném letním dni na ostrov plný dětských zabijáků... Atmosféra, na kterou se jen tak nezapomíná; navíc s výbornou pointou! (04.10.2014)

Nedivím se, že nebyl film cenzurou pouštěn. Zato se divím hercům, že mohou v tak hnusných filmech hrát, hlavně Prunelle Ransome (těhotenství). Ten úvod s konkrétním daty genocidy dětí a pak tento vymyšlený hnus, to mi dává dohromady něco jako tvůrcovu pokálenou vizitku. Nicméně Serrador filmové řemeslo zvládá dobře, za to ty dvě hvězdičky . Ale jinak si myslím, že takovéto filmy nic dobrého nepřinášejí, ba právě naopak. (04.09.2012)

Nesmírně zneklidňující španělský horor, který svým tématem vraždících dětí připomíná například nedávný The Children. I zde nám něco zlého a neviditelného ovládlo haranty, co je pak nutí vyvraždit všechny dospěláky v okolí. Tentokrát se však ocitáme na malém ostrově, z kterého se jen těžko uniká. Napětí mezi zdmi městečka, které se už takhle dá řezat cirkulárkou, umocňuje dusivá atmosféra horkých letních dnů. Stopáž filmu se blíží dvěma hodinám, ale za tu dobu jsem neměl šanci na malou chvíli vydechnout. Následující dění se totiž v tomhle případě hodně těžko odhaduje, což je obrovské plus. Malinko mě deptalo chování hlavního hrdiny, ale v poslední půlhodině si to u mě napravil. Tenhle opravdu tíživý a znepokojivý snímek nelze jinak než doporučit. Fakt bomba! (08.01.2011)

Hned při dlouhých úvodních titulcích filmu jsem si myslel, že jsem si spletl film a dívám se na nějaký dokument o zvěrstevech, která se páchájí na dětech. Dle názvu filmu jsem totiž očekával nějaký španělský horror o vrahu malých dětí. Jenže tento film není ani jedním ani druhým. Ve skutečnosti je to velice atmosferický snímek, který je mixem loňského povedeného horroru Eden Lake a pro někoho kultovního D´Amantova Antropophaguse. Who can kill a child má jako Eden lake stejné hlavní hrdiny a záporáky, atmosférou vylidněného prosluněného města s všudy přítomným zlem se zase přibližuje Antropophagusi. Mě se tento mix velice líbil a za unhappy konec přidávám hvězdičku navrh. (07.04.2009)