3:15 zomrieš!

Do domu, který je opředen tragickou událostí, se nastěhuje milá rodinka. V 3:15 ráno se začínají probouzet temné síly zla, které děsí všechny obyvatele a navíc štvou manžela proti své ženě a nevlastním dětem. V závěru jim jde už opravdu o život a veškeré dění vyústí v napínavé finále. Celkem slušně natočený horor s dobře vystupňovanou atmosférou. Moje oblíbená Melissa George napomohla tomu, že se mi film líbil ještě o něco víc. 60% (22.12.2007)

Slaboučký horor. Pár lekacích prvků zde najdeme. I poměrně slušný příběh. Ale to zbytek už za moc nestojí. Někdy je film i dost táhlý. Herecké obsazení zaujme. Hudba průměr. Nějak tomuhle filmu nemůžu přijít na chut. Horory hodnotím přísně, musí mít opravdu dobrou atmosféru, lekcaí prvky, krev, strach atd .. to tenhle film nabízel tohle možná, ale v mnohem nižším provedení. Takže podprůměr pouze. Hodnotím na 37% = ** (27.11.2012)

Nečekal jsem nic extra, ale výsledek překonal i ty nejhorší představy. Tvůrci si zřejmě vzali do hlavy, že věta "Natočeno podle skutečné události" je úžasné alibi, a tak mohou tenhle strašidelný dům nacpat od sklepa po podkroví sto plus jedním klišé. Horor? Kdepak. Spíš splácanina libovolného duchařského příběhu o prokleté barabizně, Kruhu, Osvícení, Vymítače ďábla... A navíc tak hloupě napsaná a zrežírovaná bez kapky napětí! Co se v domě přihodilo, se dozvíme hned na začátku, a dál už jen sledujeme, jak se v Amityville zabydluje nová rodina, jak pomalu a zcela nezáživně odhaluje to, co my už dávno víme, do toho z každého kouta (za nutného burácení Jablonskyho nehudby) občas vykoukne nějaký ten nebožtík, otec začíná vyšilovat, špatný herecký výkon střídá ještě horší... Děsivé to nebylo, děsné rozhodně ano. (29.09.2012)

Když zapomenu na fakt, že jde o příběh podle skutečné události, tak jde o slušný horor. U sekvencí zobrazující rodinnou pohodu jsem spokojeně relaxoval, u temných sekvencí zase spokojeně vrněl. Film nepostrádá napětí, čemuž dopomáhá správně zvolená hudba. Film není úplně dokonalý - obsahuje trochu nudné scény, hlavně ty, kde se nic neděje, jenom kecá. A konec se pomalu táhne, proč prostě nerozbili okno a neutekli skrz něj? A proč běželi po střeše stále výš místo toho aby jen skočili z nižších okrajů? Ale stejně, fantastická atmosféra dává zapomenout na tyto menší nelogičnosti a i já se párkrát načapal, jak na mě úspěšně působí lekací scény (možná to bylo tím, že za mnou seděly dvě stále ječící dívky, mohlo jim být tak 13). (11.09.2005)

Nechápu co si od tohoto veledíla tvůrci slibovali. Zase ta stále stejná tisíckrát ohraná písnička. Idylická rodinka ve které všechno klape se nastěhuje do tajemného domu, kde se to jen hemží zlem. Všechno jde ze začátku hladce a všichni jsou spokojení, jenže zhruba tak po třiceti minutách se to začne zamotávat. Nejdříve jsou to jen podivné zvuky, pak duchové, nějaké ty chodící mrtvoly, spousta imaginární krve, rituální vraždy a další a další nesmysly. To nám tvůrci efektně zabalí do moderního audiovizuálního hávu (šíleně zmatený střih) a předkládají krásně načančané a voňavé. Přitom je to sračka galaktických rozměrů. Tuna klišé, naprostá předvídatelnost, nevěrohodné postavy a takhle bych mohl ve výčtu všeho toho zlého a nedobrého pokračovat až do večera. Jen další příspěvek do brutálně upadajícího žánru. (21.06.2006)