Priznanie

Asi nejlepší film na téma československých politických procesů 50. let, ve své komplexnosti - Costa-Gavras netočí jenom děj (události), ale především myšlenky a význam, díky čemuž má L'Aveu největší výpovědní hodnotu o době a náladě, která není ve filmovém přepisu zatížená sympatiemi strhávajícími vnější pohled. (17.06.2014)

Specialista na politické filmy Costa Gavras se blýsknul. Velice působivě (a s působivým Montandem) postihl, jak fungovaly komunistické politické procesy. Jeden z těch filmů, který by se měl našim zapomětlivým komunistům a jejich voličům pouště od rána do večera. Na druhou stranu mi vadila skutečnost, že sám hrdina Artur London byl podobně jako Slánský pěkná svině. Většina z odsouzených předtím sama procesy připravovala, takže jsem je nelitoval a spíše jsem si říkal "dobře ti tak". Ovšem bez ohledu na osoby, jako výpověď o systému to je dost dobré. (30.07.2003)

Costa-Gavras mě nudí a celkově velmi vlažný dojem, což je tématu trestuhodné (soudruhy všech zemí pohrdám), nedokáže zachránit ani brilantní výkon Montanda. Nezapomenutelné scény bych spočítal na prstech jedné ruky (výslech vyhladovělého, nevyspalého Montanda prasečím vyšetovatelem, nechutným způsobem požírajím chleba s párkem, chlemtajícím pivo a usínajícím v křesle či scéna vysypávání prachu na cestu s černohumornou poznámkou o počtu pasažérů). Silné téma, výborní herci, místy vydařená atmosféra, ale taky nesnesitelná rozvleklost. A právě ona mi nedovolí jít nad tři. Nudil jsem se a to je chyba a emoční dopad také mohl a měl být silnější. Soudruhy nenávidím rád, ale zde to nešlo. A politické filmy prostě nemám rád. (10.01.2015)

Když jsem Doznání viděl jako kluk v Čs. televizi, snad hned v 90. roce, připadal mi ten film téměř hororově temný a měl pro mne cenu otřesného dokumentu. Loni jsem si přečetl Londonovu knihu a na film se podíval znovu. Dospělému mi už tak dobrý a děsivě působivý nepřipadá. Ale pořád dost dobrý na to, aby stál za vidění a jako solidní dokument pro někoho, kdo nerad čte, ho mohu stále doporučit. (24.10.2020)

Divácky těžko uchopitelný, mimořádně náročný film, která má přesto důležité místo v dějinách. Costa-Gavras nebyl žádný troškař, a pustil se do toho po okupaci vojsky zemí Varšavské smlouvy naplno. Montand je skvělý, neméně skvělí jsou i dabéři (výčet by byl tentokrát dlouhý, mrkněte na dabingforum). Nestává se často, aby se na Západě povedl film pojednávající o Československu (Kunderovu adaptaci Nesnesitelná lehkost bytí natočenou Američany považuji za hodně vzdálenou realitě). Výkon podala i "Spálené stodoly" Signoret. (29.10.2019)