VOD (1)
Obsahy(1)
Jde o čtyři erotické epizody z různých století. V první povídce si dvacetiletý student z Paříže, trávící prázdniny u tety, vyjede se svou šestnáctiletou sestřenicí na pláž, kde ji zasvěcuje do orálního sexu. Ve druhé epizodě se mladičká Tereza opozdila na mši a za trest je zavřena do komůrky, kde zažívá rozpor mezi láskou k Ježíši a atraktivitou libertinské publikace, jejíž erotické ilustrace ji maximálně vzrušují. Ve třetím příběhu proslulá „čachtická paní“, maďarská hraběnka Alžběta Bathory (v podání Picassovy dcery Palomy) navštěvuje v doprovodu pážete své knížectví Nyitra, dá přivléci na hrad pěkné dívky a podává jim tajemný nektar. Nahá těla se dávají do pohybu, každé touží po hraběnčině dotyku: desítky rtů, prstů, očí, uší, zubů – a spousta krve, v níž se hraběnka koupe… Poslední povídka s názvem Lucrezia Borgia pojednává o incestu protagonistky se svým otcem, papežem Alexandrem VI. a bratrem, kardinálem Cesarem Borgiou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (15)
Proti pornografii nemám absolutně nic. Jde o stejnou nemateriální užitnou hodnotu, jako je veškeré duchovno. Ovšem film, jehož je náplní, musí splňovat tři podmínky: neotřelý nápad, přirozený vtip a estetika. To bylo podle mě splněno pouze v první povídce. Pokud bude mít někdo chuť natáčet podobné filmy, ať se ozve, pošlu mu scénáře. ()
Pět povídek - jsem rád, že se našla i ta nějakou dobu ztracená a vystřižená - protože právě "La bête" je hodně zajímavým kouskem. Ale ona každá povídka má svoje a rozhodně dovede velmi dobře jitřit vaši fantazii. A nejen jitřit, ono je tady hodně ukázáno. Přesto víte, že nekoukáte jen na porno, ale že to v sobě něco má. ()
Sbírka čtyř erotických povídek, která pořád graduje. Lesbické porno v Čachticích je jen předehra k závěrečné povídce z Vatikánu. Katolíci z ní museli být určitě hodně odvázaní. Natočeno tak dobře, že i porno může mít svůj děj. Sice jsem si někdy říkal, to určitě, tak by to postavy jednaly..., ale nemělo to negativní výsledek ne zážitek z filmu, ()
Čtyřpovídkový film, v němž ty poslední dvě (Bathory a Borgia) hodně připomínají esteticky Pasoliniho z trilogie života, proti čemuž vůbec nic nemám - navíc kontrast Savaranalova kázání a hedonismu Alexandra VI. je úchvatně podaný. Theresa filozofka je mi blízká výtvarným a kulturněhistorickým řešením - tuhle pozdně secesní atmosféru přesně milovali klasičtí surrealisté, kdyby povídku viděl Nezval a Štýrský, byli by nadšeni. Úvodní Příliv se na erotiku dívá z hodně mladického nadšení, spojené i s určitým "vědeckým" přístupem. Na celém filmu je navíc pozitivně vidět, že Borowczyk byl prvotní profesí výtvarník. ()
Je to sice erotiky plné, ale jaká to prazvláštní erotika! Ještě tak nějak lze přežít přítomnost u první povídky, a i s obsahem se leckdo jistě dokáže ztotožnit, ale ty další kapitolky z historie jsou více než podivné. Jakýs smysl má kromě felace na břehu Atlantiku i Bathory, v žádném filmu jsem neviděl tolik nahých hereček s tak nízkým průměrným věkem, dvojka a čtyřka jsou ale utrpením pro ateistu, a musí být utrpením i pro vyznavače víry. Erotika let sedmdesátých prostě vypadala jinak, než jsme dnes zvyklí (a je historickým faktem, že přímá uměrnost estetičnosti nahých těl a postupu po chronologickém žebříčku neexistuje, ten jiný, hladký obrat nabrala až na konci minulého století). ()
Galéria (85)
Fotka © Argos Films
Reklama