Aaltra

Hrozne otravný film. Čo tým chceli autori povedať teda vážne neviem. Žeby išlo o tie vtipy tam? To bol zo začiatku len samý traktor, kombajn, dvaja tupci k tomu, ktorí sa stali ešte väčšími kreténmi po tej nehode, potom motorky, motokros ale samotný príbeh akosi o ničom... Zmysel a pointa išli hore komínom alebo sa do toho komína ani nedostali, to skôr. Alebo to bolo o tom, že aj vozíčkár môže byť debil? Hrozne poučné, len čo pravda, nechápem čo kto na tom vidí. Odpadová záležitosť. 10/100 (22.05.2018)

podle zdejších komentářů jsem čekal nějakou drsnou road-movie dvou vozíčkářů přes Evropu a to taky byla. Jenže na mě ve výsledku působila docela utahaným dojmem. Příběh je o dvou znepřátelených a nevraživých sousedech, kteří si jdou neustále po krku a když už si dost ublížili, tak převádí zlost na všechny kolem. Já se zas tolik nenasmál, i když pár trefných scén za to stálo. Prostě mi ten humor moc nesedl, ale za úžasnou pointu jsem musel přidat hvězdičku, jinak by to byly jen 2. Vliv Kaurismäkiho je docela znát, ale prostě to nestačilo. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (14.08.2012)

V černobílém hávu zahalená úspora a minimalismus, vše obemknuté severskou tragikomicky mrazivou poetikou (ač původem je to film belgický). Jak lákavě taková kombinace může pro mnohé znít! Aalta je hybridem. Tu cosi od Kaurismäkiho, tu variace Kurzu negativního myšlení... a lopatou vržená absurdita všeho (a ničeho). Vozíčkáři pro vás již nikdy nebudou těmi, kteří potřebují pomoc. Mohou krást, mohou se rvát, svištět po svahu a pracovat... nač je litovat! Nicméně: není Aaltra komedií? Neměla by přeci jen primárně bavit? Anebo se od takových přízemních komediálních meřítek oprostíme... Ne, vtipu je tu pomálu a v konečném výsledku Aaltra působí poněkud nuzně. │60% (04.11.2009)

Ze začátku jsem si byl mírně nejistý. Aaltra byla černobílá a v podstatě dost tichá. Jenže po asi dvaceti minutách mi příběh přesně řekl, jakým směrem bude směřovat a já jsem se začal smát tam, kde bych jindy asi lítostí brečel. Režiséři, co si zároveň zahráli ty dva na vozíčku, to zvládli tak, jako by to nesvedl nikdo jiný. Nápad takový, že nemůže urazit nikoho a vtip takový, že pobaví snad každého, kdo má rád alespoň trošek neortodoxního humoru. Poslední dvaceti minutovka z Finska je snad jak ze sna. Aki Kaurismäki moc dobře ví, co pro Finsko platí a tak předvádí naprosto ultimátní výkon a mně si během jeho pěti minut slávy získává tak, že během následujících týdnů budu mít co dělat, abych shlédl všechny jeho filmy, co dosud natočil. (17.11.2014)

České slovo "vozíčkář" je poměrně nového původu, je správně utvořeno a zní libě (na rozdíl od nejapných kompozit typu "Rollstuhlfahrer" nebo "wheelchair user" - jen více nových substantiv, čeština jich má pořád málo!). A tak tito vozíčkáři (režiséři, scénáristé a herci - pozor, pořád jen dva lidé!) se dávají na cestu z Francie, přes Německo, do Finska (země pro vozíčkáře zaslíbené - samá rovina), aby tam vyřídili určitou reklamaci u firmy Aaltra, kterou řídí Aki Kaurismäki, kterému tím vyfoukli nápad na jeho další možný film. Tím jsou pohledávky vyřízeny a "dálkoví" vozíčkáři jsou u něj "zaměstnáni" na dobu neurčitou. Film vyniká původností, způsobem zpracování i "černým" humorem, který není zase až tak černý, když si uvědomíme, že tito trvalí invalidé opruzovali svá různá okolí pouze a jen na chvilku – až na Akiho, který to všechno zavinil. Firmě Aaltra se raději vyhněte, filmu raději ne. (26.11.2016)