Lev v létě

Filmografie Torbjörna Axelmana sice neobsahuje závratné množství titulů, ale tím spíš překvapí, že zahrnuje příspěvky do všech předních švédských pokleslých subkategorií šedesátých a sedmdesátých let, a to navíc jedny z nejreprezentativnějších či dokonce nejprogresivnějších. Kdybychom pak napříč tituly hledali nějakou jednotící linii, byly by to ozvuky Axelmanova vlastního bohémského života, které se manifestují především úctyhodnými ansámbly talentovaných herců a reálných umělců v hlavních i epizodních rolích, případně zasazení snímků do světa umělců a alternativní společnosti. Prostředí bohémy tak představuje kulisu jednak Léta lva, ale také figuruje v thrilleru o organizovaném pašování narkotik Het snö (Žhavý sníh, 1968), skandálním obrazu morálky vyšší společnosti Kameleonterna (Chameleóni, 1969), i v nihilistické kritice marnosti ideálů hippie revoluce a pokřivenosti hodnot konzervativců Smoke (1971). Poslední jmenovaný titul náleží do série Axelmanových spoluprácí s americkým textařem Lee Hazlewoodem, který se v sedmdesátých letech usadil ve Švédsku. Léto lva je typickou ukázkou Axelmanova rukopisu. Ikonografie švédského léta, kde oslavy slunovratu zavdávají k bujarému veselí za vlahých nocí a sluncem prosluněné dny lákají ke koupání a rozvernému párování sahá v kinematografii až do němé éry. Na začátku padesátých let žánr letních filmů posouval hranice zobrazování nahoty a tělesných vztahů, což z filmů jako Tančila jedno léto (Hon dansade en sommar, 1951) či Léto s Monikou (Sommaren med Monika, 1953) udělalo žádané artikly po celém světě. Zatímco padesátkové snímky rozvádí melodramatické romance a pozdější letní filmy se utápí v káravém rozplétání nevěr a vztahových konfliktů, Axelman svým lyrickým příspěvkem jako jediný dokonale vyjádřil bezstarostnost, uvolněnost a osvobozující živelnost léta a jím iniciovaných nezávazných vztahů. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)