The Day of the Triffids

Klobouk dolů. Je to staré přes 30 let, natočila to státní televize a přesto nedělá své předloze vůbec ostudu. Naopak. Je to nejlepší zpracování mé oblíbené knihy co bylo zatím natočeno. Krásná práce (co na to říct jiného). Nebýt sem tam těch prkenně natočených rozhovorů (dialogy dvou lidí v místnosti jsou snímané jako TV inscenace České televize) dal bych klidně plný počet. Dějová linka seděla dokonale, zápletka byla podávána rovnoměrně (vyváženost scénáře mám rád) a celkový dojem nadstandardní. (27.05.2013)

Ten den, kdy svět skončil, začal jako každý jiný. Pro Billa Masena ale tento den měl být výjimečný - konečně mu měli lékaři sejmout obvazy, a po několika dnech bude opět vidět. Ale netuší, že jen díky těmto obvazům zůstal jedním z mála vidících obyvatel - ostatní byli oslepeni záblesky asteroidů. Kromě nejnižších pudů, které se touto katastrofou v některých lidech probudí, se musí Bill (a vůbec všichni přeživší) bránit i útokům zákeřné rostliny - triffida... Když jsem před několika měsíci viděl Wyndhamovu adapataci z roku 2009, která se mi - i přes jistý odklon od knižní předlohy - docela líbila, slíbil jsem si, že se podívám i na tento původní seriál. Nechci zde rozebírat, která adaptace je lepší nebo horší - na obou se dá najít něco dobrého a něco ke kritice. Tady mi se mi třeba líbila mrazivá atmosféra (za celé dvě a půl hodiny jsem nevstal od obrazovky, a ráno jsem se málem po.ral strachy, než jsem si uvědomil, že u auta nestojí triffid ale jen obyčejná tůjka), naopak mne totálně štvala rádoby dramatická hudba a nestálá timeline (jen díky fousům hlavního představitele divák zjištuje, že mezi předchozí scénou a touto uplynulo xyz měsíců). Celkově ale převažují dobré pocity, když je dobrá předloha, tak se _většinou_ ani filmem nic nepokazí (14.12.2010)

Po dlouhý čas byl Den Trifidů mojí nejoblíbenější knihou a tento seriál jsem shltnul jako malinu. Píšu seriál, ale pro mě spíše TV film, protože na jeden zátah se zkouknout rozhodně dá. Při čtení knihy jsem si vždycky říkal, že se nedá zfilmovat, protože vystihnout atmosféru jakou má kniha se prostě nedá, ale nadruhou stranu, tady se to celkem dobře povedlo a nízký rozpočet a televiznost tomu paradoxně přidávají. 85% film, kniha 100 %. (02.10.2006)

Některé filmy mohou být staré jako Metuzalém a vůbec to nevadí, naopak (co třebas Casablanca?), ale tady je to průšvih. Chvilkama dramatičnost nabírala nádech komičnosti, až mi bylo tvůrců líto (a nemusíme zacházet daleko, začněme třeba znělkou). A pak samotné triffidy - no, byly to takové přerostlé ibišky a působily - prostě legračně. Ale jinak ano, knížka byla kopírována více než důsledně a ano, zajímavé to bylo. Možná by neuškodilo lepší rozložení (posledním dílem skočíme 6 let dopředu a je to). Toužíte-li po troše nostalgičnosti a poctivém řemeslu, máte ho mít...a je tu už skoro 30 let. (12.04.2010)

The Day of the Triffids není podle mě knížka, která se dá shrnout do nějakých 140-ti minut. Nebo by to možná šlo, ale vybudovaný jinak než je toto. Ty průhledný konverzace, který měly naznačit myšlenky hlavního hrdiny z knížky byly dost na houby. Celý to občas působilo jako dost dětský divadlo. Na druhou stranu, tam byly dobrý a depresivní scény, který měly fakt koule. Bohužel těch bylo fakt málo. Každopádně, myslím, že kdyby tomu BBC dala aspoň ještě 4 díly nahoru a krapátko větší rozpočet, tak by to bylo mnohem lepší. Protože aji ty efekty to dost zhazovaly. Ale každopádně su rád i za tohle filmový zpracování a doufám, že někdo, kdo není úplnej retard někdy natočí něco vysokorozpočtovýho, co nebude vypadat jako film nahrávanej kamerou někde v divadle Na Zábradlí. (13.09.2011)