Nejmladší z rodu Hamrů
Réžia:
Evžen SokolovskýScenár:
Jaroslav DietlHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jaroslav Satoranský, Libuše Havelková, Jana Šulcová, Ladislav Pešek, Josef Bláha, Václav Lohniský, Zdeněk Martínek, Jiří Bruder, Miriam Hynková, Ilja Prachař, Eva Jiroušková, Bedřich Prokoš (viac)Obsahy(1)
Děj se odehrává od února 1956 do února 1957. Jan Hamr (Jaroslav Satoránský) přebírá zbídačené družstvo i se zdecimovanými vztahy mezi lidmi, kterým se za bídnou mzdu a v drsných podmínkách nechce pracovat. Jeho vztah k podřízeným je nevyrovnaný, zkouší a hledá, jak je přimět k práci. Hamr dává přednost před vztahem s Marií své práci. Družstvům se nedaří, a tak začínají lidem zabírat záhumenky. Jan to nejdřív odmítne, ale jako mnohdy předtím udělá pravý opak. Jan Hamr konečně požádal o ruku Marii (Jana Šulcová), vypočítavý otec Zajíček (Ilja Prachař) svolí. Do hry však vstupuje náhodný objev nakradeného semene v Zajíčkově sklepě, který ale předseda řeší jen domluvou a podmínkou okamžitého vrácení. V den svatby přijede police Zajíčka zatknout z důvodu organizovaného šmelinářství. Zajíčková (Eva Jirousková) odmítne Hamrovi dceru dát. Zajíčková s dcerou opouštějí Bernartice a odjíždějí do města. Družstvu se daří, a tak je Hamr jednomyslně zvolen předsedou JZD na další období. (sator)
(viac)Zaujímavosti (3)
- V epizodě se mluví o jednotce v rámci JZD. „Pracovní jednotka“ byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD. Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota „jednotky“ vyšší. Do hodnoty pracovní jednotky se započítávaly i „naturálie“ (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva. Jedna pracovní jednotka odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor. Nevýhodou odměňování pomocí pracovních jednotek bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho, jak pracuje, ale podle toho, jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí. (sator)
- V epizodě se řeší téma „záhumenků“. Záhumenek je menší pozemek za stodolou. Během období téměř výlučně družstevního vlastnictví půdy od 50. let 20. století do roku 1989 v bývalém Československu záhumenek představoval zvláštní formu držby a obhospodařování půdy zakládající se na členství a pracovní účasti družstevníka v tehdejším Jednotném zemědělském družstvu – JZD. Mohl mít formu individuálních nebo společných záhumenků. Záhumenek nesměl přesahovat výměru 0,5 ha, v horských oblastech výjimečně mohl být do 1 ha zemědělské půdy. Intenzivní zahradní kultury (ovoce, zelenina, réva vinná) nesmělo přesahovat výměru 0,1 ha. (sator)