Réžia:
Jorge FonsKamera:
Miguel GarzónHudba:
Karen RoelHrajú:
Demián Bichir, Bruno Bichir, Roberto Sosa, Eduardo Palomo, Alberto Pedret, María Rojo, Héctor Bonilla, Jorge Fegán, Carlos Cardán, María Teresa Mondragón (viac)Recenzie (2)
Klaustrofobická zkušenost ovládla mexické středostavovské rodiny při zločinech provedených divokými a bezcitnými armádními silami, jejíchž hlavním cílem byli protestující studenti na náměstí. Slyšíme rachot pušek a zvtrhlé zdivočelé vojáky střílející, na koho v bytech narazí.(50%) ()
Tento snímek má pro mexičany dokumentaristickou a osvětovou hodnotu. Vychází z velmi dlouho tabuizované události, která se odehrála na největším náměstí v mexickém hlavním městě dva měsíce před začátkem Olympijských her v Mexico City v roce 1968, což bylo také jedním z důvodů k zamlčení celé události na mezinárodním poli. Dějinné události na jejichž podkladu je natočeno toto drama: Jedná se o potlačenou demonstraci mexických studentů, kteří kritizovali zkorumpovaný vládní systém. Na největším mexickém náměstí Zócalo se shromáždili studenti, ale také chudé venkovanky, které prodávaly občerstvení a řada dalších nevinných osob. Policie náměstí dala uzavřít ze všech čtyř stran a začala do davu střílet z obrněných vozů a helikoptér. Mnoho studentů a civilistů bylo zabito, ušlapáno či odvlečeno. Podnes se jich pohřešuje několik set. Zfanatizované policejní hlídky, tvořené chudými potomky živořících venkovanů, kteří poprvé v životě dostali dobře placenou práci, se vrhly i do velkého činžovního domu na náměstí, aby vypátraly schovavší se studenty a začaly vybíjet celé rodiny nájemníků. K této politovánihodné, ale dlouho předem připravované akci se mexická vláda vyjádřila až koncem osmdesátých let a uvolnění atmosféry přispělo k natočení tohoto dokumentárně laděného snímku. ()