Réžia:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrajú:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (viac)Obsahy(1)
V dnes již legendárním snímku z roku 1986 natočeném podle neméně proslulého románu Umberta Eca se ocitáme na opatství benediktinů, kde došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William of Baskerville je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci nevložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněnných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Gui. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (779)
Sherlock v sutaně pobíhá dobovými kulisami úchylně sublimované potlačované sexuality a koumá adventurní peripetie. Po boku má ustrašený a šťavnatý objekt zvrhlých kněží, kterému jednou houpne a je z toho láska jako trám. Docela nuda. Asi hlavně díky drastickému okleštění od filosofického přesahu. Atmosféra, díky výpravě, kulisám, kostýmům a hlavně hereckým výkonům, je ale hodně sugestivní. Úsměvné poselství také nechybí. ()
Sexy středověká Evropa dávno před reformací, temný případ a horská pevnost opatství, od počátku skvěle znepokojivá atmosféra satanskýho hororu & mystérie, Conneryho postava a charisma - to vše bije do očí a je jasná deviza. Co mi ale zpečetilo ultimátní dojem, je zde nosná kritika bohatství a prohnilosti církve; totalitářský teror inkvizice, snaha držet svět v neznalosti přes zákazy nebezpečných myšlenek, neboť "smích ničí strach, bez strachu nemůže být víry", zástěrka s kecy o ďáblu a apokalypse. To je téma, co se vyloženě trefilo a dlouhodobě mě spaluje nenávistí, spolu s alergií na náboženský / ideologický výplach. Film sám o sobě stojí pevně svébytný, navázal jsem s knižní předlohou, tu hodnotím také 5*. "Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci." ()
Pokusím se o nemožné a film hodnotit bez ohledu na literární předlohu. Přiznám se, že Annaud není můj oblíbený režisér, i když jeho filmy jsou pro oko často působivé. Proto jsem rád, že těžiště jeho příběhu tvoří v podstatě detektivka než nějaké hloubání nad středověkem, protože církev nebyla banda uchylů a lidé ve středověku nežili jak zvířata. F. Murray Abraham je krok mimo, oslabuje konec a očekávané vyvrcholení. Nebýt oné výtvarné stránky a Seana Conneryho, možná bych byl o jednu hvězdičku skoupější. ()
Ano, jistě že je to výborná detektivka, již však sám Umberto Eco zavrhl a kvůli jejímuž zpracování se rozhodl, že již nikdy nepřenechá filmařům práva na své knihy (co se týká Eca, zajímalo by mě, jaký to je napsat svou nejlepší knihu před třiceti lety a už nikdy nemít ani naději, že napíšu něco podobnýho). Knížku jsem četl a musím říct, že do filmu je převedena více než dobře. V knize totiž jde hlavně o poznávání a různou jinou vrstevnatost a různé možné způsoby, jak se určité události mohly stát. A myslím, že zvýraznění detektivní linie filmu moc prospělo. Já osobně jsem knížku dočetl až napodruhé (přestože jedním dechem a o osm let později). Knížka je čtivá, to jistě, jenže mnohdy několika (mnoho) stránkové pasáže, kdy se kněží hádají o všemožné věci dotýkající se víry nemůžou ani na plátno být převedeny, natož tak, aby diváka bavily. A přiznám se, že při čtení jsem měl mnohdy chuť tyto pasáže i přeskakovat, protože to bylo strašně o ničem a nicneříkající. Eco se v knížce přímo vyžíval ve vymýšlení si dialogů a monologů, které by se za určitých těžko dosažitelných podmínek mohly odehrát. A to Ecovi vadilo nejvíc, že ve filmu není ten jeho styl, kdy si člověk nemůže říct, že to tak určitě nebylo (plus samozřejmě taky absence všemožných dalších věcí charakteristických pro postmodernu). Ještě něco k filmu. Jak píše Douglas, že je potřeba mít povědomí o středověku, tak to má jistě pravdu, jenže si nemyslím, že bych nuitně kvůli filmu potřeboval vědět, kdo to byl Dolcino nebo o čem je Aristotelova Poetika (a přiznám se, že to nevím dodnes).Tohle je ve filmu spíše okrajová záležitost a jen by mě zajímalo, kolik procent lidí kdy o dolcinovi vůbec slyšelo (já teda jen ve spojitosti s Jménem Růže). Penitenzi agitte! ()
Knihu jsem četl - je úžasná, ale hodně obsáhlá a Annaud těžko mohl natočit stejně komplexní film. Zaměřil se tedy pochopitelně spíše na detektivní (tj.dějovou) část a udělal dobře. To co funguje v knize, by ve filmu nefungovalo (např. dlouhé popisy života mnichů v klášteře). Navíc se mu myslím skvěle podařilo evokovat atmosféru té doby a prostředí (je to pěkně syrové). Connery jako moudrý William z Baskervillu a Slater jako Adso z Melku jsou výborní a jdou ve stopách Holmese a Watsona (paralela, kterou úmyslně dělá i Eco). Závěr sice Annaud pozměnil, ale co: autorská licence. Mohlo to dopadnout hůř. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (28)
- Robert De Niro zkoušel roli Williama (Sean Connery), ale režisérova představa byla jiná. (Kulmon)
- Ve scéně odehrávající se v pitevně je možné si všimnout, že mnich zřetelně mrkne. (Terva)
- Změněný závěr konzultoval Jean-Jacques Annaud se samotným Umbertem Ecem – ten příznivější osud pro jedinou ženskou postavu a horší pro Bernarda Gui (F. Murray Abraham) povolil. (Robbi)
Reklama