Boj o oheň

Oceňujem Annaudovu odvahu pustiť sa do tematiky, v ktorej svojou fantáziou a predstavivosťou musel nahrádzať chýbajúce istoty. Páčil sa mi výber prostredia a hercov, ako i masky i snaha o autentické správanie sa. Príbeh bol jednoduchý a nude v niektorých pasážach nebolo možné zabrániť. Prekážalo mi zopár detailov, ktorým sa dalo vyvarovať (neandertálci nemali prístup k bieliacim zubným pastám, takže ich bezchybné chrupy vyzerali nedôveryhodne; v rovnakých klimatických podmienkach boli neandertálci navlečení do kožušín, ale utečená potrava sa väčšinu doby pohybovala nahá; domestikovanie stáda mamutov za hrsť trávy patrí do komédie a odpustiť si mohli aj historický objav misionárskej polohy). Nepoznám historické súvislosti, ale nejaké sofistikované šípomety boli podľa mňa predčasné. A na druhej strane neandertálci živiaci sa lovom, by mali svoje budzogáne prispôsobené ich účelu a nenosili by so sebou nefunkčné kusy dreva. Napriek tomu považujem tento film za povinnú jazdu najmä pre mladých ľudí. (18.03.2015)

Poprvé jsem viděl tento film jako turista na desetidenním zájezdu po Francii s cestovní kanceláří Čedok, celá naše výprava, po celou pobytu majíc vyvalené oči, plné dojmů, jako by spatřila jiný svět, dostala na celý den volno. Při toulkách po městě Clermont–Ferrand, který je postaven na sopečných pahorcích v ji těsné blízkost leží městečko Volvic s vynikajícím pramenem kvalitní vody. Tady sem zahlédl zvláštní netradiční upoutávku o tomto filmu, neandrtálce jak pije z pramene minerální vodu z Volvicu. Nejdřív jsem si myslel, že koukám na nějakou scénu potulného divadla, potom mi to nějak došlo, že se jedná o reklamu na nový film ˇ“Boj o oheň“ tehdy jsem vůbec Francouzského filmového režiséra Jacques Annaud vůbec neznal. Předpokládal jsem, že návštěva tohoto filmu, je ztrátu vzácného času na západě. Rozhodl jsem pro film a nelitoval. Po zhlednutí jsem byl tak vyveden z míry, že jsem v hlavě měl jenom film. Pro mě osobně tehdy, asi největší filmový zážitek. Zcela jiný film než jsem dosud viděl, od první okamžiku mě to chytlo, perfektní akustika sálu, excelentní obrazově i atmosféricky fascinující zážitek. Výrazná hudba, překrásná kamera a nádherné exteriéry. Ještě maličkost o cestování na západ v Československém socialismu. Kvůli složitým byrokratickým systémům jsme za doby totality mohli cestovat maximálně do nějakého socialistického státu. Dostat se na Západ bylo takřka nemožné, maximálně šlo použít oficiální cestovní kancelář (Čedok a CKM) nebylo to taky lehké, nebo takřka nulová možnost vycestovat individuálně na devizový příslib. Ale to bylo hodně složité! Pokud si chtěl dostat devizový příslib, tak jsi musel vyplnit žádost ve státní bance. Se žádostí musel souhlasit zaměstnavatel, dále zvláštní odděleni, asi STB, dále vojenská správa a policie. Žádost se dávala do konce ledna či února, do března banka rozhodla, komu příslib udělí. Poslední slovo měla policie. Tam se muselo žádat zase pro změnu o výjezdní doložku. Abych ji dostal, potřeboval sem znovu souhlas od zaměstnavatele a vojáku. No, nebylo to prostě snadné. (08.09.2007)

Zaujímavý experiment od Annauda, miestami by potreboval trochu obstrihnúť, ale inak ide o zábavné dielko, ktoré zaujme najmä tým, čo spomína oficiálny text distribútora (réžia, kamera, herci). K tým hercom - Ron ´´Hellboy´´ Perlman je opäť absolútne cool (pri tej scéne s tým šutrom som sa skoro umlátil smiechom) a Rae D.Chong nemá vkus :))). (18.03.2005)

Třebaže se Annaud nedrží zdaleka všech faktů, která má o životě pravěkých lidí věda k dispozici, podařilo se mu vytvořit působivý snímek. Úspěšně v něm zprostředkoval to, co věda příliš neumí. Dává diváku možnost zažít pocit moci pravěkých lidí, kterou oheň přináší, strach, že ho ztratí i naději, že ho opět naleznou. Beze slov a s mnoha zapovězenými výrazovými prostředky, které nebyly neandrtálcům vlastní, v nás herci i tak dokáží probudit empatii. A právě scény s ohněm patří k těm nejemotivnějším. Vždyť mít či nemít oheň, může znamenat žít či zemřít. Sapienti tento boj vyhráli, díky kouzlům jako bylo rozdělání ohně či woomera - vědomí jejich vítězství ve spojení s Annaudovým filmem nám tak dává nahlédnout na evoluci jako na proces sice přirozený a nevyhnutelný, nicméně lemovaný bezpočtem smutných tragédií. Krutý Darwin proti, z tohoto pohledu laskavějšímu, Lamarckovi. Poznámka na okraj: Je setkání sapientů s neandrtálci inspirováno teorií, že neandrtálci se křížili s rannými sapienty? Film nám nabízí hned tři pohledy na to, jak k tomu mohlo docházet... A ještě malý SPOILER na závěr: uvědomte si, jaký objev byla dnes tak haněná misionářská poloha! (01.09.2008)

Perlman a McGill zapadají svými zjevy maximálně do rolí pravěkých lidí. Přesto, že se ve filmu toho tolik neodehrává a mnoho motivů se opakuje., tak je film příkladem, že v jednoduchosti se skrývá krása. Hodně autentická a zábavná podívaná, kdy lze odpustit pár výmyslů a technických nedokonalostí......7/10 (03.07.2017)