Napola: Hitlerova elita

Příběh chlapce z chudé německé rodiny, který se díky sportovnímu talentu dostane do elitní vojenské školy. Tam Friedrich zažívá každodenní drill a vymývání mozků nacistickou ideologií. Jednoho dne do školy přijde syn vysoce postaveného nacisty Albrecht a s Friedrichem se skamarádí. Albrecht má talent na psaní, což jeho otec absolutně neuznává. Naopak, shlíží se ve Friedrichovi. Po incidentu, kdy jsou studenti v noci povoláni do honu na mladé neozbrojené Rusy, se Albrecht rozhodne, že už nechce dál pokračovat. A Friedrich má možnost volby mezi skvělou kariérou a chudobou. (05.04.2020)

Zaujímavé, pôsobivé, pútavé. Napola je veľmi ojedinelý snímok. Kritika nacizmu je dosť veľká a je zaujímavé, ako sa Nemci snažili vymývať mozgy vlastným deťom už v ranom veku. Príbeh Friedricha Weimera je výborný. Ako chlapec z chudobnej rodiny dostane šancu vyrovnať sa svojim rovesníkom z vyšších vrstiev a tak sa chopí príležitosti. Ale počiatočná ideológia nacizmu sa postupne stráca a chlapec zisťuje, že nie všetko je sfarbené do ružova. Napriek dobrému pocitu z filmu nemôžem dať vyššie hodnotenie. Je to tak 3 1/2 hviezdy. (15.10.2008)

Proč chceš být kadetem na Vůdcově škole? Protože chci sloužit vůdci, národu a vlasti…. Nahlédnutí do jedné z Hitlerových škol, které navštěvuje elita národa a kde se řídí heslem : ,,MUŽI TVOŘÍ DĚJINY, MY TVOŘÍME MUŽE“ je zajímavý. Je lehké vžít se do kůže mladého kluka a nechat si vymývat mozek kecama o vítězství a nekonečných možnostech. Film neřeší otázku školství, ale snaží se zobrazit věrohodně svoji dobu. SVĚT, KDE PRO SLABOST NENÍ MÍSTO. Příběh nemá strhující tempo, ale jistě si sluší občas připomenout některé nacistické myšlenky a zvrácenost systému. Sympatické je i obsazení. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** Víte že: Do r.1945 existovalo v říši 30 národně politických akademií s počtem 15 000 studentů. Přestože válka byla prohraná, byli posíláni na bojiště, kde každý druhý z nich padl. (15.09.2009)

Jak mimořádně zajímavé je sledovat práci filmařů zvláště dekoratérů Pak je Berlín na Praze 8 kousek od Florence, tělocvična je rovněž v Praze (Sokolovna na Pavláku); elitní škola se nachází na jednom „nejmenovaném“ hradu v Česku, oblíbeného hlavně u tvůrců pohádekPro zajímavost – za druhé sv.války byl v Bouzově (onen nejmenovaný hrad) od roku 1939 uhnízděn přepadový oddíl SS nikoli elitní škola. Místo děje (žádný kvapík to zas není) jsem napoprvé pak chvilkami sledoval kdo, kde, kdy a jak z českých herců si střihne nějakou tu roli. Např. poznat Ljubu Krbovou (ve své roli otočenou zády) podle šíje, vlasů, hřbetu pravé ruky a části pravé tváře je taky kumšt :-) BTW Karel Dobrý se snad taky těch „uniforem“ hned tak nezbaví Já vím, film Napola je fikce opřená o skutečnou realitu a kdybych se nezajímal o literaturu faktu a zvlášť o II.sv.válku a nástup fašismu, neměl bych asi tomuto snímku co vytknout. Skutečnost v elitních školách plných řádně zpracovaných prověřených rekrutů z potomků vyvolených a rovněž řádně prokádrovaných rodičů je trochu jiná. Na sentiment a ohleduplnost moc prostoru nebylo Proto mi nějak „neštymovalo“, kde se vzala v 17ti-letém hlavním hrdinovi (jeho spolužácích též), který je víc jak 10 let od nástupu Hitlera přímým účastníkem raketového vzestupu režimu a úspěchů Hitlerovo Německa a navíc kdy příběh je situován přesně do doby, kdy Německo stojí pomyslně na samém vrcholu, tj. v roce 1942 ta síla nepodlehnout tlaku a opojnému pocitu být vyvoleným a vzdorovat systému a pod všudypřítomnou, nutno přiznat promakanou Goebelsovou propagandou Nevím nevím, v elitních školách byli Ti „nejnejnej“ specialisté pedagogové (obrazně), nejvěrnější a nejzavilejší stoupenci AH drtivou většinou v uniformách SS, aby next power generation byla opravdu elitní Měl jsem místy mlhavý, sotva postřehnutelný pocit, že mi někdo chce skrz tento film sdělit, že v SS byli i normální „lidé“, ne jen sadisti, hovada, kariéristé a všehoschopná monstra ale jak říkámje to takový mlhavý pocit, leč mě osobně rušil. Napola je nadprůměrný film, s výtečnou kamerou a hudbou, jen by tam sentimentu, ohleduplnosti a citu vzhledem ke skutečné realitě méně Jenže to by potom zase ten příběh vyzněl jinakach jo (08.11.2005)

Z Německa poslední dobou vychází vcelku slušná várka zajímavých válečných filmů. Bílé Peklo, Pád třetí říše a tak dále. Dyť ještě aby ne, vždyť válka si toho nejvíc odbyla právě tam, tak ty zkušenosti, znalosti a přednosti rozhodně musejí mít. Každopádně s příběhem se nepářou a tak ho vyprávějí tak jak nejlépe dovedou a docela hezky se jim to daří. O silné scény rozhodně nemají nouze a je to vidět. Nic špatného na tom nevidím, opět se snaží odvyprávět příběh jednoho z milionů, kteří se na válce podíleli a opět se jim to daří. Každopádně si nemůžu pomoci s tím, že takové Bílé peklo je o veliký kousek dál, hlavně sílou jeho příběhu. Ono je těžké sledovat ty, kteří zpustošili Evropu od shora dolů, ale je lehké je kritizovat, přestože to byli lidé jako my, přestože měli svoje názory a také s vedením v Německu nesouhlasili. Každopádně jako film je to rozhodně zajímavý vstup do Německa za druhé světové války, který rozhodně zaujme. (05.05.2008)