Napola: Hitlerova elita

Filmy jako je Napola mám velmi ráda, neboť zkoumají válku z pohledu buďto dětské, anebo mladistvé duše. A to už věděli i ve starověku, že proutek se musí ohýbat, dokud je mladý. Na Napolách byla z chlapců vychváváno budoucí elita. Na začátku je ve filmu jedna výstižná scéna, která si jen sama o sobě zaslouží přinejmenším 5*. Je to scéna uvítání ve škole, s patřičným německým nacionalismem, kdy všichni zpívají oslavnou hymnu o svém Vaterlandu. Scéna je dokonale působivá a jsem si zcela jistá, že v reálu před 60-ti lety byla taková věc působivá neméně... A film sám o sobě se sice tu a tam dopouští klišé, přesto díky vynikajícím hereckým výkonům Maxe Riemelta a Toma Schillinga nemohu jinak než za 4*. A navíc je tu i překvapivé jméno na postu režiséra - nečekala bych, že režisér prcičkovitých filmů "Holky to chtěj taky" etc. natočí něco tak vážného jako je Napola. (30.09.2005)

Pěkný film, u kterého je hodnocení hodně suběktivní... tedy víc než jinde. Celý film nás provází příběhem dospívajícího chlapce dost ovlivňovaným tehdejším režimem, a sidce fašismem a nacismem. Už tak dost tvrdé a drsné odbobí je umocňováno hrubým chováním jiných postav k hlavnímu hrdinovi, pěknému blonďáčkovi s ulízlými vlasy na patku. Nesmí chybět ani milostný příběh hlavní postavy, který mi připomínal spíš takovou vycpávku do prázdna. Každopádně jsem měl tu čest si v tomto snímku zahrát obrovskou roli, a to, že jsem byl s dalšími 400 (čtyřmi sty) mládenci (chlapci) navlečen do školních uniforem: kanady, vlasy "slízlé" na patku a na levém nadloktí rudá páska s hákovým křížem. Natáčelo se ve "vyzdobené" (prapory s hákovými kříži) staré sokolovně u I. P. Pavlovy (Praha). Plná sokolovna mládenců, já tedy jeden z nich a všichni na povel našeho "nadčlověka" měli zaheilovat. A heilovat, řvát z plných plic s celou velikánskou mísností je opravdu zážitek!!! (nic pro podporování nacismu a fašismu). Zážitek z natáčení je jedna celá *hvězdička* z hodnocení. (27.01.2005)

MOŽNÝ SPOILERY! Téma přímo volá po hvězdičkách, ale já jich víc nedám. Co tenhle filmik u mě sráží do kolen je scénář. Je tam pár takovejch podivnejch věcí, který tak zaváněj nesmyslem, až mi v uších hvízdá. Nevím, možná naci-faši-němci dokázali všechno možný, ale zastřelit chlapa, co přeběh horizont, to snad ani oni ne. Trénovat omladinu "ledovým" způsobem, to taky těžko. No, zkrátka pro mě to ani Bousov nezachrání víc, než na tři. (31.10.2007)

V něčem dost šokující příběh, ale na jednu stranu to jejich nacistiké pedantství a přehnaný perfekcionismus, nebyl úplně k zahození a věřím že se němcům v podobným elitních školách povedlo vychovat opravu perfektní vůdce a naprosto bezcitné zabijáky. Z některých jejich lekcí mi naprosto běhal mráz po zádech a opravdu bych si to s nima vyměnit nechtěl (třeba plavání pod ledem), ale něco i vypadalo dost zajímavě. Nějvíc mě asi pobavila slovní úloha "moderní bombardér unese XXX bomb, jak velké území vybombardujem, pokud letí rychlostí 230km/h a shazuje jednu bombu za vteřinu", opravdu praktická výuka matematiky do doby světové války. (12.05.2013)

Od tohto filmu som veľa nečakal, ale musím uznať, som milo prekvapený. Jednoznačne môj najlepší nemecký film. Je veľké umenie stvárniť vo filme fanatizmus a jeho dôsledky v akejkoľvek podobe. A tu sa to podarilo. S kľudným svedomím môžem Napolu zaradiť medzi ostatné kvalitné filmy tohto žánru a s touto tématikou, ako sú napr. Agora alebo Pápežka Jana. Filmu možno na kvalite trochu uberá pár inscenačných sekvencií, ale v konečnom dôsledku to až tak nevadí. (03.04.2013)