Káva a cigarety

Cyklus jedenácti krátkých epizod se odehrává v kavárnách a bistrech. Americký nezávislý tvůrce Jim Jarmusch začal v roce 1986 točit původně nezamýšlený cyklus miniatur, v nichž nechal nad šálkem kávy a popelníkem s cigaretami vést spontánně mystifikační banální hovory rockové muzikanty a kultovní herce. Ke třem dřívějším anekdotám v roce 2003 dotočil v podobné poetice, ve stejně minimalistickém duchu a znovu na černobílý materiál osm nových epizod. Objevuje se v nich opět excelentní herecké obsazení a některé známé tváře vystupují jako by "samy za sebe". Nicméně štiplavý cigaretový kouř vytváří natolik nedýchatelný filmový vzduch, až jsem ve filmových bistrech a kavárnách netrávil nijak příjemný čas, ale pořád jsem z toho smogu pokašlával a slzely mně oči. Byl jsem pak rád, že film měl svoji zavírací dobu, a já jsem mohl vyrazit za jiným filmovým zážitkem, aniž by bylo ohroženo moje zdraví. 40% (20.03.2013)

Něco do sebe tento film má. Některé povídky jsou zajímavé více, jiné méně, avšak všechny mají skvělé herce, atmosférou prosycené prostředí, čemuž nahrává i černobílý obraz a hudba. Některé povídky však vzdor poutavosti postrádaly nějakou silnější pointu. Chyba? Možná záměr režiséra, možná nedostatek, ale při záběrech shora na stolky v kavárnách, je dobré si všímat, kolik kávy je v šálcích. Mnohdy, aniž by se herci napili, tak ji ubude nebo naopak přibude. (21.05.2014)

Zlí jazykové by mohli tvrdit, že celý film je o lidech, kteří sedí v různých podnicích nad šálkem kávy s cigaretou a žvaní – kulantně řečeno – o tom, jak jim dupou králíci (jinými slovy o ničem). Není to však pravda, již samotné tvrzení, že tento film „o něčem je“, totiž považuji za scestné. Filmy, které „o něčem jsou“ zpravidla nenechávají komunikaci pouze na svých postavách, nýbrž komunikují i se samotným divákem. Takhle to vyjde nastejno, jako kdybyste si zašli do nějaké knajpy a tam deset minut pozorovali jednu dvojici vedoucí dialog, pak přešli jinam a tam opět po určitou dobu někoho pozorovali. Pouze pravděpodobnost, že byste narazili na konverzace natolik zajímavé jako v tomto filmu, je velice malá. Nabízí se logická otázka: „proč to Jarmusch natočil?“ Odpověď je prozaická: „a proč ne?“. Právě tato nenucenost je mi na Kávě a cigaretách nejsympatičtější. Budí dojem díla, o němž si každý může myslet co chce, aniž by to komukoliv z tvůrců vadilo. Ti si tak jako tak v klídku dopřejí své kafe, cigárko a povykládají si třeba o zrychlených snech nebo kávových nanucích. Některé etudy si koledují o vystřižení, jenže, co kdyby šlo zrovna o ty etudy, které někdo považuje za nejzdařilejší? Nebýt Cousins a Cousins?, volím zcela jistě hodnocení nižší. Být kuřák, volím zcela jistě hodnocení vyšší. Ona je to vlastně série prvotřídních reklam na tabák a kofein. Až jsem se s tou kávou bez cigarety cítil trapně. 70% Zajímavé komentáře: Eodeon, Radko, k212, arie (26.10.2007)

Kdyč člověk tvrdne doma na zadku s nohou v sádře jako třeba zrovna já, jednou možnou kratochvílí je konzumace filmů. Taková hromadná konzumace znamená třeba 2 a v extrémním případě tři filmy denně. Člověk je pak otrávený a má radost, když pak natrefí na tak vyjímečný a tak trochu jiný film, jako je tento. Tento film je nacpán jemným Jarmuschovským humorem. Některé scénky jsou geniální, některé průměrné, ale ve výsledku se jedná o výborný nezávislý film. Dost dobrá je scénka s Isaachem De Bankolé, skvělá je ta s Alfedem Molinou a neméně geniální je ta s Billem Murrayem. Na druhé straně je slabší ta s Buscemim, nebo ta s Blanchettovou. (17.06.2005)

Jim Jarmusch je jeden z režisérů, který mi opravdu příliš nesedí, a i přesto že jsem to věděl, jsem se chtěl na Kafe a cigára podívat. Jenže už fakt, že snad ke každému herci, který v tomto filmu je nic nemám, příliš je také nemusím, stejně jako režiséra, což je určitě zásadní problém, ale zase tam stál bod komedie, a ty já mám rád. Jenže to co jsem pak viděl mi přišilo, jako kdyby si film herci točili pro sebe a stačilo jim jedno, že se hlavně pobaví oni sami, takový lehce rozmazlený děj. Herci si hrají svoje, smějí se u toho a příjde jim to hrozně vtipné, ale já u toho sedím a sedím, a naprosto ten jejich humor nechápu a o to víc mě zaráží, že jím to příjde vtipné, jako kdybych žil uplně v jiném světě, kde se absurdnostem člověk směje ale já jenom stojím a kroutím hlavou s tím, že tady bude něco špatně. Tenhle film je naprosto pro jiný svět, než ve kterém já žiju. (21.04.2009)