Nevinní so špinavými rukami

Chabrola mám rád, ale když točil tenhle film, tak asi musel bejt zhulenej. Opravdu nechápu, proč se tady hlavní postavy předháněj v tom, kdo se bude chovat jako největší idiot ze všech. A nevim, jestli tu cenu pro největšího idiota by si zasloužila femme fatale, její milenec, její manžel, nebo dvojice detektivů, který mi navíc přišli jako dva teplouši. Paradoxně mi asi jako jedinej normální připadal advokát v podání Jeana Rocheforta, ze kterýho jsem měl ovšem dojem, že vůbec nepochopil, že nehraje v komedii. Přesto on jedinej do filmu přines aspoň trochu oživení. Bohužel se tam dohromady ukáže asi jenom na 10 minut. Ve zbytku filmu se dá akorát tak koukat na Romy Schneider, která byla opravdu hezká, ale její postava zralá na pár facek. A všechny ty šokující překvapení ve druhý polovině jsou naprosto nelogický a nedomyšlený. Nakonec film přes všechny ty dějový zvraty a překvapení doklopýtá do finále, kde se dozvíme, že Romy Schneider dostane 1,5 roku podmínku. Za co? Asi za to, že je blbá. Nevim, za co si film zasloužil takhle vysoký hodnocení. Podle mě Chabrol natočil mnohem lepší filmy, který tady jsou jenom "modrý". 40% (19.08.2023)

No tohle! Claude Chabrol patří k těm výjimečným režisérům, kteří si dokážou rafinovaně pohrávat s divákem a tady připravil opět neskutečnej nářez! Zprvu se odvíjí až klasický, pocitově předvídatelný thriller, ale atmosféru, kterou s pomalým tempem během provedení klíčového incidentu připraví, dýchá tak obrovským napětím a dusnem, že se až nepohnete. Když se zdá, že se pro zmíněný předvídatelný vývoj dostal Chabrol s vyprávěním do slepé (či spíše nudnější) uličky, dočasně změní svůj film na komedii, jíž v mnoha scénách vévodí rozkošně ironické figurky komisaře Françoise Maistreho a advokáta Jeana Rocheforta („Jmenuji se Legal. Skvělé jméno pro právníka, že?“ :o), a po hodině vás Chabrol teprve přesvědčí (a to ne jednou!), že vlastně vůbec nevíte, co se během vámi sledovaného děje vůbec dělo! Začíná série překvapivých zvratů, přeskoků mezi totálně psycho vyhroceným milostním trojuhelníkem a konverzační krimi parodií v podání dvojice komisařů či návratů „mrtvých“ postav opět na scénu, že jsem nevycházel z údivu. Někomu třeba nemusí sednout onen kontrastně vložený poťouchlý humor ze strany postav ztělesňujících v jádru zákon, ale právě i tento nadhled více dopomohl k tomu, abych k závěru hravě ztrávil jistou překombinovanost. Romy Schneider znovu potvrdila, jak fenomenální osobností a herečkou byla a vedle neskonalého půvabu předvedla rovněž strhující výkon, který vynikl mj. ve scénách, kdy kamera někdy i přes minutu dlouho snímá pouze její obličej, plný kolotoče pohnutých emocí. [90%] (10.02.2024)

Kopie z filmotéky ČSFÚ nabízí zřejmě poněkud jiný film, než který je možné vidět například na DVD. Částečný ořez, neostrý obraz, škrábance, velice stručné titulky a k tomu všemu sál plný originálních diváků. Někdo usnul, někdo si fotil, ale nakonec jsme se pochechtávali úplně všichni. Čemuže? Extrémně pomalému tempu vyprávění, kontrastujícím absurdně vykonstruovaným dialogům, nechtěně vtipným detailům, dějovým zvratům jak z Malhornovy revue, zestárlému herectví valné většiny ansámblu a věčným životním pravdám podaným bez špetky ironie. Jediný nadčasový klad této krimi je Romy Schneiderová a její vykreslení Julie Wormserové. Romy nejenže před divákem neskrývá nic ze svých půvabů, ale je natolik fascinující, že unese téměř celý film na niterných proměnách své hlavní hrdinky. Což je úžasné. Při pohledu na její gesta, jemnou mimiku a často vyzývavé postoje, lze zapomenout na příliš chtěné humoristické etudky Jeana Rocheforta, na duo vyšetřovatelů, kteří spolu tráví každou volnou chvilku a přicházejí na kloub celému případu na pozadí opulentních večeří nebo hry v šachy či petang. Ta tam je úzkost z nevyvážené hry jejího manžela, milence a manželova právníka (kteří o ni samozřejmě všichni usilují). Takže jsem opět hnána do úzkých a užívám si sólo herečky na úkor celého filmu. (16.11.2011)

Film sám o sobě v mnoha ohledech a v rámci zvoleného žánru narušují povážlivé trhliny, které se projevují zejména v druhé části, kdy se zpočátku výborně vykrystalizované psychodrama mění spíše v panoptikální frašku oživlých mrtvol, ale i tento handicap nachází svá pozitiva. Romy Schneider v roli životem míjené Julie se totiž stává magickou femme fatale velkého plátna; její detailní studie frustrované ženy, která stále čeká na svůj velký okamžik, činí z filmu opravdový zážitek a de facto i jeden z klíčových důvodů, proč nevynechat tento film. Velké hvězdy jsou schopny velkých úkolů. (16.11.2011)

Zajímavě propletený thriller s rozšířeným klasickým námětem odstranění nepohodlného manžela. Pokud však o plánu dopředu sama oběť ví, vzniká tak prostor pro zajímavou hru postav a prověření jejich charaterů. Faktem je, že po prvním dějovém saltu jsem si přestal být jist, kdo s kým táhne a jakou hru právě hraje. Ženu plnou proměn bravurně vysekla Romy Schneider, zvlášť v závěru, který se zamotal o trochu více, než bylo vysloveně nutné. Trochu mi lezli na nervy vyšetřující policajti - jeden byl vysloveně natvrdlý a druhý na všechno přišel u stolu při večeři. Naštěstí pro diváka jejich nemohoucnost do děje příliš nezasáhla. Každopádně jde o nevšední detektivku, u které si do poslední minuty nemůžete být jisti, co ještě přijde. Samotný závěr odchodu do tmy je toho jednoznačným důkazem. (15.10.2010)