Sindibádove dobrodružstvá

Seriál Sindibádova dobrodružství je rozhodně mnohem lepší než feministická propaganda jménem Xena. Rovněž mě taky zaujal skvělý brněnský dabing. Hlavní role jsou obsazeny naprosto geniálně. Nejvíce se mi líbil jednoznačně Jiří Brož jako Doubar, ovšem i Ladislav Běhůnek obsazený do role Sindibáda byl vynikající, neboť postava Sindibáda vyžaduje charismatický, hrdinský hlas, a přesně takový hlas má Ladislav Běhůnek. Z epizodních postav se mi taky hodně líbíl Maxmilián Hornyš, který tam daboval Dim-Dima a taky vezíra Puzze. (24.12.2019)

Ano, zápletky jednoduché, ano, triky taktéž, ano, souboje vesměs legrační. Přesto jsem tento seriál měla svého času daleko raději než Herkula, Xenu a jim podobné, dokonce jsem schopná se na něj bez duševní újmy podívat i po letech. První řada se mi zdála o něco lepší než druhá. Kdosi tu poznamenal, zda-li se u toho herci bavili. Kdysi jsem někde četla, že pro Jacquelline Collen to bylo splnění dětského snu, a Zen Gesner se prý vyjádřil, že nechápe, že ho za takovou skvělou zábavu ještě platí. A o to tu asi jde především. Ze seriálu dýchá taková zvláštní pohodová atmosféra. Samozřejmě, že se Sindibádem jako takovým, příběhy Tisíce a jedné noci nebo snad s arabsko-perskými či jinými reáliemi to nemá nic společného. Update: Po letech jsem ze zvědavosti shlédla poslední díly druhé řady, jejíž vysílání kdysi Nova kvůli změnám ve vedení k mé značné dětské lítosti zastavila. Díl s jakýmsi pseudořímským legionářem a údajnou egyptskou královnou mne v dospělosti vskutku pobavil, a několik stupidních dílů by se ostatně našlo i ve zbytku seriálu. Některým dílům (zejména první série) však přes jednoduchost zpracování danou minimálním rozpočtem nelze upřít jistou originalitu co do námětu, a celková pohoda daná pro změnu skutečným přátelstvím hereckých protagonistů ze seriálu sálá doposud. Zazněla znělka a bylo mi zase deset. Zklamáním pro diváky je bezpochyby nevyřešená záležitost s Maeve a Dim Dimem, Dermotem, Ruminou či vzkříšeným Turokem (neuvěřitelné, jak podrobně jsem si to ještě i po čtvrt století pamatovala!), neboť Sindibád se vypořádá jen s Rohatcem. Zbytek měl být ale údajně rozpracován v plánované třetí řadě seriálu. Turok nakonec napravený díky své druhé dceři Bryn a likvidace Ruminy mohla být možná zajímavá zápletka, avšak scénaristy zamýšlené směřování seriálu k severské mytologii a jeho navázání na nejdebilnější díl s mimozemšťany by jej poslalo do horoucích pekel, takže díkybohu, že tato třetí řada nikdy nevznikla a nám divákům zůstala milá vzpomínka z dětství. (26.01.2010)

Jak se na kanadský devadesátkový seriál sluší, je to konina. V tomhle případě absolutní. Ale opravdu dementní. Nic jako příběh, charaktery, režie či triky radši řekněme, že neexistuje, ale to bych byl zlej. Všechno je totiž dohromady super, nebo prostě tehdy bylo, víme. Kam se hrabe Herkules i s celym svym Kevinem Sorbem. (05.12.2011)

Seriál mého dětství, neunikl mi žádný díl. Když to opakovali po druhé a dávali to ráno, odmítala jsem chodit do školy. Ještě, že existovaly videorekordéry, věřím, že bych teď někde vyhrabala videokazety se všemi díly. Jo při vzpomínce na Sindibáda vzpomínám také na své dětství, Sindibád totiž k němu patřil. V životě jsem snad nikdy nic tak nemilovala. Někdy si jen tak z nostalgie pustím na youtube úvodní znělku, Každý měl v dětském věku nějakého svého hrdinu, u mě jim byl právě Sindibád. To velké hodnocení dávám právě z té nostalgie, věřím, že dneska už by se všichni seriálu jen smáli. (06.02.2011)

Nadčasové to samozřejmě není! Ale ty efekty z devadesátek jsou prostě... úžasné :-) Nikdo, kdo zamlada neslintal nad starými Final Fantasy, mě nemůže pochopit. Osobně si sice nemyslím, že Sindibád je lepší než Xena, ale nejspíš to bude těmi ženskými hrdinkami, jimiž Sindibád nehýří zas tolik (ale Maeve je boží, nechápu, kterého falonoše napadlo ji hodit do moře). V dětství jsme měli odvážných žen - role models - jako šafránu. V knihách a seriálech dlouho chyběly inspirující holčičí postavy... Dnes jsem si po letech Sindibáda zase pustila. Ty hvězdičky jsou nostalgicky zasloužené. (07.04.2014)