Queer as Folk

Po svém nadšení z americké verze jsem se rozhodla pustit se i do kratšího, původního a britského Queer as Folk... s nímž jsem po shlédnutí nadmíru spokojená. A jelikož se to nabízí, pustím se do menšího srovnání. "Evropské" QaF má asi osmkrát méně dílů, které jsou navíc o dvacet minut kratší, což s sebou přináší méně prostoru, méně soap-operovosti a méně on-screen sexu. Některé jsou scény jsou stejné, jiné obměněné a některé prvky se Američani očividně rozhodli nepřevzat (např. Nathana-Justina si postaršili z patnácti na sedmnáct... já říkám "hurá" na odvahu Britů). Kromě toho zjistíte, že se seriál soustředí mnohem víc na "vztah" Stuarta (Brian) a Vince (Michael) než-li romanci Stuarta a Nathana. Čímž se dostávám k postavám a jejich představitelům... K hercům/ečkám nemám výhrady (ačkoli Debbie Sharon Gless mám o maličko raději než Hazel). Stuart je zde stejně charismatický jako Brian, i když v konečném důsledku působí jako o něco menší prevít (což neznemená zápor); jen by mohl být vyšší. ;-) Romey "Lindsay" a Lisa "Melanie" dostávají ještě méně času než za oceánem, což podruhé zamrzí, protože queer-kvalitní-lesbické seriály jsou nedostatkové zboží (díky Britům podruhé za Sugar Rush!). Víc místa naopak dostává Donna "Daphne" a je tu z ní naprosto parádní postava ze super hláškami. Škoda že se do kratičké druhé série nedostala. Závěr? Bylo to moc fajn. P.S. A ne-u-stá-lé- narážky na Doctora Who? Jenom plus! Oblíbené postavy: Donna Clark, Stuart Alan Jones, Hazel Tyler (26.07.2009)

Tak tohle by opravdu nešlo... CO to má být za řeč??? Vůbec jim nerozumím... :-/ A ty vsuvky, jak tam pořád něco vysvětlují... Neohrabaní a vskutku nesympatičtí herci... No jo, je to takové britské a syrové, ale tohleto je na mě fakt moc... Kanadská verze je prostě luxusní, tohleto dílo jí nesahá ani po kotníky. Někde se začít muselo, já vím, respekt tvůrcům a velké díky za inspiraci k mému milovanému QAF Made in Canada. Omlouvám se všem fanouškům ( a že jich ani moc není, kdo by se divil, že). Jinak gay komunita má mou velkou podporu, jen prostě styl seriálu mi vůbec nesedí. A určitě mi přijde realističtější to, že si hlavní hrdina najde někoho jiného, ne že se dá dokupy se svým nej kámošem. :-) (20.10.2013)

Původní britský Queer As Folk je úplně jinde než mnohem známější americká verze - a je mnohem, mnohem lepší, výživnější, herecky brilantnější (Aidan Gillen je geniální stejně jako tehdy začínající Charlie Hunnam); soundtrack parádně devadesátkový a hlavně - jsou tam neustálé narážky na Doctora Who. To víte, psal to Russell T. Davies... Velkou výhodou je minimum epizod, díky tomu je celý seriál sevřenější a bez vaty, která občas postihla amerického kolegu. Tohle je absolutní bomba a velká senzace. Ano, devadesátkový nátěr hodně zestárl, ale všechno ostatní je nadčasové. Přijít navíc s námětem takového seriálu v zemi, kde tehdy platil neblahý zákon č. 28, vyžadovalo dávku jisté odvahy. (23.06.2015)

K této britské „Q“ minisérii jsem se dostal jako většina až po zhlédnutí její známější americké verze, která je co do počtu dílů sice obsáhlejší, ale obsahem o to víc plytčejší. Po trochu rozpačitém začátku se rozběhl hodně zábavný kolotoč událostí okolo ústřední dvojice nejlepších přátel Vince a Stuarta. Seriálu nechybí správně „teplý“ vtip a spád, protagonisté nejsou jen emočně ploché figurky, takže není težké si je v krátké době oblíbit. P.S.: Za veliké plus považuji, že se série věnovala především komplikovanému vztahu Vince a Stuarta, než nabízející se laciné romanci mezi Stuem a Nathanem, k čemuž sklouzli amíci ve svém klonu. EDIT: Po druhém zhlédnutí zvyšuji na plný počet. (29.12.2009)

100 lidí, 100 názorů. Ten můj je, že je tohle naprostý průlom v queer seriálové tvorbě. První čistě gay seriál. Po prvním shlédnutí jsem nechápala, a byla přesvědčená, že už se ke mně nic takového nedostane. Ale znáte to, člověk míní... Oceňuju brity za to, že se do toho vrhli a udělali si z gay tématu srandu tak vážným způsobem. Nebo vážné srandovním způsobem? :) Ale rozhodně to nemyslím zle, právě naopak. Člověk se na to rád podívá, ale i když jsem americkou verzi viděla až jako druhou v pořadí, uchvátila mě mnohem víc. Ačkoliv jsem si vůbec nemohla zvyknout na jiný vzhled "stejných" postav, nakonec jsem uznala, že co britové nakousli, to v americe dovedli k dokonalosti. Pro nezasvěcence doporučuji vidět jako první tuto britskou verzi, podle reakcí okolí se to pak nejen lépe srovnává, ale dá vám to taky možnost oblíbit si původní sérii :) (10.04.2013)