Queer as Folk

Russell T. Davies mě mimo jiné zaujal minisérií It's a Sin a tak jsem se rozhodl vyzkoušet jeden z prvních seriálů, který vytvořil a byl na podobné téma. Gay komunita z Manchesteru na mě ale neměla takový dopad. Bylo zajímavé vidět budoucí hvězdy jako Aidan Gillen a Charlie Hunnam v jejich začátcích, stejně tak i narážky na Doctora Who pobavily. Jinak mi tam ale chyběl nějaký lepší příběh, protože mi to přišlo jako směs divokých historek, které pohromadě drželo jen to, že hlavní hrdinové jsou přátelé. Nad tím, jak se některé postavy jsem musel pravidelně jen kroutit hlavou a nedokázal jsem to pochopit. (11.12.2021)

K této britské „Q“ minisérii jsem se dostal jako většina až po zhlédnutí její známější americké verze, která je co do počtu dílů sice obsáhlejší, ale obsahem o to víc plytčejší. Po trochu rozpačitém začátku se rozběhl hodně zábavný kolotoč událostí okolo ústřední dvojice nejlepších přátel Vince a Stuarta. Seriálu nechybí správně „teplý“ vtip a spád, protagonisté nejsou jen emočně ploché figurky, takže není težké si je v krátké době oblíbit. P.S.: Za veliké plus považuji, že se série věnovala především komplikovanému vztahu Vince a Stuarta, než nabízející se laciné romanci mezi Stuem a Nathanem, k čemuž sklouzli amíci ve svém klonu. EDIT: Po druhém zhlédnutí zvyšuji na plný počet. (29.12.2009)

Seriál z homosexuálního prostředí, kde minorita je majoritní a majorita minoritní ...:) prostě něco ze života ... kde někteří jsou krásní a obletovaní a jiní jsou škaredí a obletují ty krásné, kteří je nechtějí :) a když se tady navíc objeví zajda, který objevuje "krásu" queer společnosti ... udělá to víc zmatků a problémů než by bylo hezké :) (01.05.2008)

Po svém nadšení z americké verze jsem se rozhodla pustit se i do kratšího, původního a britského Queer as Folk... s nímž jsem po shlédnutí nadmíru spokojená. A jelikož se to nabízí, pustím se do menšího srovnání. "Evropské" QaF má asi osmkrát méně dílů, které jsou navíc o dvacet minut kratší, což s sebou přináší méně prostoru, méně soap-operovosti a méně on-screen sexu. Některé jsou scény jsou stejné, jiné obměněné a některé prvky se Američani očividně rozhodli nepřevzat (např. Nathana-Justina si postaršili z patnácti na sedmnáct... já říkám "hurá" na odvahu Britů). Kromě toho zjistíte, že se seriál soustředí mnohem víc na "vztah" Stuarta (Brian) a Vince (Michael) než-li romanci Stuarta a Nathana. Čímž se dostávám k postavám a jejich představitelům... K hercům/ečkám nemám výhrady (ačkoli Debbie Sharon Gless mám o maličko raději než Hazel). Stuart je zde stejně charismatický jako Brian, i když v konečném důsledku působí jako o něco menší prevít (což neznemená zápor); jen by mohl být vyšší. ;-) Romey "Lindsay" a Lisa "Melanie" dostávají ještě méně času než za oceánem, což podruhé zamrzí, protože queer-kvalitní-lesbické seriály jsou nedostatkové zboží (díky Britům podruhé za Sugar Rush!). Víc místa naopak dostává Donna "Daphne" a je tu z ní naprosto parádní postava ze super hláškami. Škoda že se do kratičké druhé série nedostala. Závěr? Bylo to moc fajn. P.S. A ne-u-stá-lé- narážky na Doctora Who? Jenom plus! Oblíbené postavy: Donna Clark, Stuart Alan Jones, Hazel Tyler (26.07.2009)

Tak tohle by opravdu nešlo... CO to má být za řeč??? Vůbec jim nerozumím... :-/ A ty vsuvky, jak tam pořád něco vysvětlují... Neohrabaní a vskutku nesympatičtí herci... No jo, je to takové britské a syrové, ale tohleto je na mě fakt moc... Kanadská verze je prostě luxusní, tohleto dílo jí nesahá ani po kotníky. Někde se začít muselo, já vím, respekt tvůrcům a velké díky za inspiraci k mému milovanému QAF Made in Canada. Omlouvám se všem fanouškům ( a že jich ani moc není, kdo by se divil, že). Jinak gay komunita má mou velkou podporu, jen prostě styl seriálu mi vůbec nesedí. A určitě mi přijde realističtější to, že si hlavní hrdina najde někoho jiného, ne že se dá dokupy se svým nej kámošem. :-) (20.10.2013)