Daughters, Daughters
Recenzie (4)
Zlatá Palma - výběr ()
„Děvčata ve vládě, děvčata v armádě. Děvčata na nebi, děvčata na zemi. Svět plný děvčat...“ Ale proč ne. Začínal jsem se těšit, že se podívám po čase na další izraelskou komedii (nebo-li přesněji další bourekas :)) s jejími předními herci Shaikem Ophirem a Josephem Shiloachem, které mám silně v paměti díky kultovnímu Policajtovi Azulaiovi. Shaike Ophir mě mile překvapil, že dokázal zazářit i v jiné poloze, než ve svých populárních policejních figurkách, a oba pánové mě spolu hned na začátku v poeticky laděném úvodu potěšili. Příliš mě už nepotěšilo, když jsem sledoval, jak se filmu v první polovině postupně stávala (pokud pominu hlavní zápletkou s hlubším důvodem v pozadí) až tuctová záletnická komedie, kde většina humoru nečerpá z ničeho jiného, než věčného svádění různých žen a mužských záletů... a stejně jako ve francouzském Záletníkovi nebo nedávno zhlédnutém Muži, který měl rád ženy mě to brzy přestávalo bavit. Více mi dojem zlepšila druhá polovina se zábavnějšími momenty, kdy pánové zůstanou sami jako tatínkové na malé dítě, a také zajímavěji rozjíždějícím se kouskem dramatu. Melancholická poezie některých záběrů spolu s hudebním doprovodem na mandolínu často vytvoří nádhernou atmosféru. Po skončení cítím, že Abu el Banat měl něco do sebe a nakonec bych se ho nebál označit za zatím druhý nejlepší „bourekas“ (tedy izraelskou melancholicky laděnou komedii ze života Židů a Arabů ze 60./70. let), co jsem viděl, ale mimo zmíněného Azulaie mě zatím snad žádný jako celek tolik nedostal, abych hodnotil víc, než za 3*. Tak třeba zase příště. [70%] ()
ocenenia : MFF Cannes 1974 - Nominácia na 1. cenu ()
Komedie o muži, který touil po dědici, ale měl samé dcery.Divák se může domyslet, co nakonec porodí jeho dcera.....komentář: https://www.imdb.com/title/tt0133334/reviews?ref_=tt_ov_rt ()