Frances

Film je vynikajícím, ale zároveň odstrašujícím příběhem Frances Farmer, herečky, která kdysi zářila na obloze plné hvězd, ale pak spadla tvrdým úderem na zem. Jessica Lange jako Frances je neuvěřitelná. Její zoufalý boj s okolím a jeho pokrytectvím jsem s ní opravdu prožívala. Spolu s ní jsem nenáviděla její matku, která mateřskou lásku a pomoc vyměnila za peníze a slávu. Rodina jí zkazila život, dohnala jí k alkoholu a potom do blázince. Třásla jsem se při pomyšlení, že člověku jehlou do mozku chce někdo změnit osobnost. Frances se tak změnila v úplnou trosku, bez zájmu a radosti. - "She died as she had lived... alone." (17.10.2020)

Dílo, které vyráží dech. Poznání, že i nejkomerčnější herci hollywooodské továrny na sny jsou až na na nečetné výjimky mistry svého oboru je pro převládající komerční ráz tvorby směřující do kasaštyků pro laika krajně nesnadné. Mrazení vzbuzující výkon Langeové plyne nesporně z úrovně, kterou se reprezentuje další velká osobnost filmu, kterou je zcela neznámý režisér Graeme Clifford. Obvyklá unylá limonáda kalifornského původu, která je obvykle při takových příležitostech servírována, se prostě nekoná. Rozporuplný osud jistě nesnadné velké herecké osobnosti, na níž byl spáchán nesporný zločin, likvidující velkou tvůrčí osobnost, osudově poznamenanou svou deprivantskou matkou a vůlí být sama sebou, otřese divákem i dnes. Regulace za každou cenu, účelová záměna skutečné asociálnosti za tvůrčí krizi (rutinu a průměrnost nelze soudit ani odstranit, je možné ji jen eliminovat) by měly být varovné i pro náš dnešek. Mechanismy se změnily a zplošťování nejenže nepomíjí, ale naopak sílí. Třicet let starý film si stále uchovává své ponuře burcující poselství. (29.04.2013)

O tom. jak stoupá ... a jak padá hvězda, která přespříliš věřila sama v sebe, ve svůj úspěch - a ve svou nedotknutelnost ... nebo ve své ideály, které možná byly - ale možná nebyly jen pózou ... alespoň zpočátku. Hvězda, která se nechtěla nechat přetvořit k obrazu jiných ... a "mentálně ozdravný program" zatím nenápadně postával opodál - a trpělivě čekal na svou příležitost. Ten příběh je přinejmenším velice pohnutý, jenomže ... neslyšíte v něm tlukot jejího srdce ... 3,5* ... P.S.: 1) Vážení přátelé, smlouvy se musí plnit, s tím nic nenaděláte; 2) Matky jsou to nejlepší - nebo taky to nejhorší, co vás může potkat; 3) Rytíři na bílých koních jsou obecně nedostatkové zboží, nicméně EXISTUJÍ ... jen nejsou všemocní. (12.09.2015)

Působivý příběh o herečce Frances Farmer (dobrá Jessica Lange). Nemá cenu spekulovat o tom, jak moc se příběh drží skutečnosti a co je přidáno. Beru to jako příběh o ženě, která měla své touhy, svá přání, svůj názor na život, který se dosti rozcházel s tím, co od ní každý očekával. Je to působivý příběh o tom, že když nezapadáte do role, kterou vám ostatní přichystají a odmítáte se poddrobit, oni neváhají, aby zlomili vašeho ducha a poddrobili si vás násilím. Je to o naprosté netolerantnosti k tomu, co druzí chtějí, je to o kruté pomstě, která se snaží zadupat lidskou osobnost, aby byla přetvořena v to, co se od ní očekává. Naprostý rozklad lidskosti, který je nahrazen falešnou společenskou morálkou a bojí se jakékoliv odlišnosti, byť je jen v chápání života a pohledu na něj. Lidé si tak libují ve své krutosti, pokud je uražena jejich pýcha. Další zajímavé postavy: Lillian (dobrá Kim Stanley), Francesina matka, kerá se snaží realizovat a dát životu důležitost skrze svoji dceru. Když se ale Frances rozhodne pro jiný směr, neváhá jí několikrát poslat do blázince, aby se stala poslušnou ovečkou. Ernest (Bart Burns), Francesin otec, který miloval svoji dceru, ale nedokázal zastavit svoji ženu. Harry York (Sam Shepard), jedinný Francesin přítel, který jí miloval takovou jaká byla a jediný, kdo ji vždy nezištně pomáhal. Dick Steele (Christopher Pennock), herec a manžel Frances, který si samolibě užíval její popularity. Clifford Odets (Jeffrey DeMunn), scénarista a autor divadelních her, velká Francesina láska, který jí však odkopl hned, jak pro něj přestala být užitečná. Doktoři psychiatři Doyle (Woodrow Parfey) a Symington (Lane Smith), kteří s velkou chutí dělali z nepřizpůsobivých poslušné ovečky a dělali pro to vše. Na závěr snad jen otázka: není psychiatrie jen násilné přeměňování na poslušné stádečko, není to jen věda, jak zlomit lidského ducha, a to jakýmkoliv způsobem, aby "řádná" společnost nebyla pohoršována? Kdo je blázen? Ten, komu se nelíbí, jak společnost funguje? Nebo ten, kdo tupě dělá jen to, co je správné a nemá vlastní názor? Není společnost a státní útvary na prahu svého konce úpadku lidského ducha? Nebo se pořád nachází tolik lidí, kteří touží ovládat a vést ostatní a falešnou morálkou a homofobií ničit druhé? (23.09.2010)

Vysokým hodnocením na CSFD jsem byl řádně naladěný a snad i proto mě výsledek vcelku zklamal. Nejde sice o vyloženě špatný film, ale porovnám-li jej s tématicky blízkým snímkem Přelet nad kukaččím hnízdem, pak ten Formanův kousek drtivě vítězí. Zatímco Přelet je nadčasový film, ke kterému se dá stále vracet, Frances je na jedno pokoukání. Scénář je daleko plošší a jediná věc, která Frances zvedá, je přítomnost Jessicy Lange v hlavní roli. O tom, že jde o vynikající herečku, jsem věděl dávno, přinejmenším od doby, kdy jsem sledoval Tramvaj do stanice Touha, a tady dostala příležitost, kterou v maximální míře využila. Pravda, tu šestnáctiletou holku jsem jí nevěřil, ale ani maskér nemůže udělat zázraky. Tam, kde Přelet nad kukaččím hnízdem dokázal na příkladu zkázy jednoho nekonformního jedince ukázat netoleranci společnosti, represivnost a manipulaci, tam Frances sklouzává do škatulky rodinného dramatu a líčí konflikt dcery s dominantní matkou. Celkový dojem: 60 %. (16.04.2009)