Fukušú suru wa ware ni ari
Vengeance Is Mine
Obsahy(1)
Imamurův film, na základě knižní předlohy Rjūzō Sakiho, rekapituluje příběh jednoho zločinného běsnění jedince, jež zasáhlo Japonsko na přelomu let 1963 a 1964. Příběh rekapituluje jako zuřivou vzpouru proti společenským strukturám. (tomtomtoma)
Videá (1)
Recenzie (13)
Zpočátku jsem byl jen zvědav - zvláště vzhledem k jeho předchozímu a následnému filmu - jak režísér první třídy Šóhei Imamura, přistoupí k tématu, které mě příliš nezajímá, a kterému se raději vyhýbám. Svou prvotřídnost nicméně osvědčil i v tomto filmu, a vlastně téma ani motiv nebyly příliš vzdálené "Hluboké touze" ani "Baladě". Možná zacházím příliš daleko, ale domnívám se, že jedním z prvních plánů jeho filmu je řešení svobody a nutnosti. V případě pětinásobného vraha Iwaa Enokizu (ve filmu, ve skutečnosti Nishiguchi Akira) spočívá (svoboda) v bytí čím nejsem, dokud to jde, a přijetí důsledku (nutnosti), až to už nepůjde. Rodinné prostředí, křesťanská výchova, ani vztah jeho otce ke své snaše (Iwaově manželce) neprokazují žádný motiv pomsty... ()
skvely film od imamury rekonstrujici zivot a ciny, japonskeho podvodnika a serioveho vraha, akiry nishiguchiho. skvela kamera a zajimava skladba pribehu - predevsim ale syrovy, naturalisticky thriller snazici se o sondu do duse cloveka, ktery ztraci jakekoliv zabrany. v hlavni roli skvely ken ogata. mimo jine tenhle film znamenal pro Imamuru prvni prulom v zahranici. ()
Imamura nevyumělkovaným stylem předvádí "kariéru" jednoho malého podvodníčka a vraha, který v sobě nemá ani špetku svědomí. Špíny, která se zrodila ze špíny. Špíny, která nezná strach ze smrti, boha ani policie. V Imamurově podání se rozhodně nedočkáme idealizace zločinu a romantických představ o zločincích. Velká část filmu spíš připomíná odtažitou kriminální rekonstrukci. Jen scény s osobami, s kterými se vrah Iwao zná déle a jsou mu bližší, dávají možnost do něj a jeho okolí nahlédnout o něco hlouběji. Silné *** ()
Pro mnohe snad neatraktivni tema zdanlive zbavene jakeho koli dovtipovani se, presto vybrouseny klenot japonske kinematografie. Jednim slovem uzasna rezije. Imamuruv rukopis je radost, i pres hnus ve filmu obsazeny, sledovat. Exelentni vykon nedavno zesnuleho Kena Ogaty a v roli jeho otce Rentara Mikuniho jez si roli ne nepodobnou te Ogatove zahral ve filmu A Fugitive from the Past. Poslednich deset minut filmu je hodno zapisu do filmovych citanek-hodne rozhnevana filmova metafyzika, ale opravdu se neni cemu divit. ()
Neomylně rozpoznatelný Imamurův styl, jako obvykle velmi nezaujatý, paradoxně však snad o něco méně odtažitý, než je zvykem. Co do hereckého obsazení, měl Imamura velmi šťastnou ruku a, jak sám přiznává, až při natáčení tohoto snímku si našel cestu k hercům jako takovým. Byť se film drží knižně vydaného životopisu, podnikl Imamura vlastní iniciativy (s určitou nadsázkou snad lze říci pátrání) v zájmu co nejhlubšího proniknutí do událostí, včetně detailního putování po stopách Akiry Nishiguchiho (ze zřejmých důvodů se ve filmu postava jmenuje Iwao Enokizu). Přesvědčivý návrat po více než 10-tileté tvůrčí pauze. ()
Reklama