Dvojičky

Prvé dva filmy od Ivana a Arnieho, Dvojičky a Policajt zo škôlky sa im ešte podarili, ale Junior už im moc nevyšiel. Poliacajta mám ešte radšej, ale Dvojičky sú tiež celkom sranda. V poradí Arnieho prvá komédia, kde je vidno, že keď Rakúsky dub nehrá akčného hrdinu, tak sa tu občas hľadá. Ale DeVito je vynikajúca protiváha a dokopy to ma zaujímavý šmrnc, dynamiku, kontrast a hlavne humor. 75% - 4* (06.07.2012)

Po reálnej stránke úplná hovadina, no ako komédia strašne milé. Jediná Arnieho komédia, ktorá má pointu aj dôvtip, no to jedine preto, že ako herecká dvojka je dosadený skvelý DeVito, kde si režisér asi uvedomil, že herec podobného charakteru ako je Arnie, sám jednoducho komédiu utiahnuť nemôže. 75%. (23.05.2006)

"If you're lying to me, I'll be back!" Námět k popukání. No uznejte, koho by nepobavilo že Danny DeVito má dvojče, které se jmenuje Arnold. Pár solidních scének, ale žádné salvy smíchu se rozhodně nekonají. Spíše taková pohodovka, kterou jsem ve své době ignoroval a neměl jsem rád, že vůbec kdy vznikla, protože já chtěl mít Arnolda hlavně jako pořádného bourače. Dneska se můj pohled na Dvojčata malinko zmírnil, ale i tak si musím stát za názorem, že Arnold umí být mnohem více vtipnější svýma hláškama v akčních filmech než jako ryze komediální herec. 50% (08.01.2018)

Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let se v Hollywoodu děly věci. Producenti ucítili, že akční žánr stagnuje, nic moc v něm vymyslet již nejde a pozvolna se do něj cpou komici(policajt z Beverly Hills s Eddie Murphym). Jenže co udělat s takovými akčními dinosaury jako je Schwarzenegger nebo Stallone? U prvního zmíněného vedle něj postavili osobu absolutně kontrastní a vymysleli celkem obstojný příběh jak se ti dva mohou potkat. Již myšlenka na to že Arnold a Danny jsou dvojčata je prostě komická. Pokud si chcete nastudovat dějiny akčních hrdinů a nebo si jen užít fajn komedii, tenhle kousek stojí za to, narozdíl od Juniora, kterého se chraňte jako čert kříže. (30.08.2010)

Průměrná komedie, ze které čpí osmdesátá léta jak jen to jde. K zasmání to dnes už moc není, i když je pravda, že pohled na Arnolda a jeho „bratra“ Dennyho de Vita vyvolá úsměv i po letech. Jako komická dvojce by byly v pořádku, jenže scénář jim neposkytuje téměř žádné humorné situace. Spíš než jako komedie mi to vždycky přišlo jako takový cajdák, nezdařené rodinné drama s infantilním humorem. To by tedy bylo objektivní hodnocení. Subjektivně – Dvojčata mám rád, jelikož se na ně vážou mnohé vzpomínky na první zhlédnuté videokazety ve školní družině. Sice jsem se nebavil, ale měl jsem radost, že vidím film s Arnoldem. Což mám vlastně i dnes! (23.01.2006)