Jako kníže Rohan

Melodramatický barvotisk. 1) ...nadčasově natočená inscenace (Karlos80), nehorázně černobílé (D.Moore), herecké výkony, nad kterými se tají dech (Argenson), fenomenální zpracování (taky Argenson) - to jsem snad spadl z višně? 2) Polopatickému zpracování klasického až archetypálního (chtělo by se poznamenat) tématu zcela chybí nadhled. Jediný pozoruhodný (protože jediný nešablonovitý) herecký výkon odvedl 54letý Vladimír Menšík (podruh Špáta). Ostatní herci přehrávají buď, pravda, docela mile (64letá Ludmila Roubíková - matka) anebo směšně tragicky (většina ostatních). I hudba se úspěšně zapojila do snahy zprostředkovat umělecký dojem i poslednímu chovanci Jedličkova ústavu. (12.02.2014)

Tohle je perla všech televizních československých inscenací!! Vladimír Menšík jako venkovan Špáta, který náhle zdědí 15000 zlatých po svém strýci a jeho proměna v boháče - pána, který si začne žít " jako kníže Rohan " . Jeho výkon snad kolikrát předčí i Lída Roubíková v roli jeho chamtivé, hamižné a panovačné matky. Její falešný pláč a naříkání na hřbitově při pochovávání její snachy, kterou tak nenáviděla, je odporné a nedůstojné. Televizní snímek je natočen i ve skutečných reáliích, takže působí přesvědčivým dojmem. Krásný příklad člověka, který zbohatne ne svým přičiněním a začne si hrát na někoho, kým není a všem ostatním je jen pro smích a sám o tom ani neví. Scéna, když matka veze na vozíčku již poblázněného Špáty je nevymazatelná z paměti. Geniální dílo podle předlohy Karla Václava Raise natočil Zdeněk Kubeček a jedná se zároveň i o jeho nejlepší režisérský zásek. Krásně tklivou hudbu složil Vítězslav Hádl. " Já mám 15 tisíc! A dva domy " (22.01.2016)

Podprůměrná Raisovinka, schematická a poučná, jak to Karel Václav uměl. Nikdy jsem pořádně nepochopil, proč se rurální moralitky tohoto pána těší takové pozornosti. Něco takového se v televizním studiu prerobiť na kvalitu nedá. Jenže Vladimír Menšík to vzal jako výzvu a ejhle - usvědčil mě z omylu. Jeho výkon zvedá celou záležitost na zapamatovatelnou úroveň. (02.05.2015)

Já si na to pamatuju z dětství ještě z osmdesátek. Postarší Menšík, skvěle to zahrál, lehce nabyl, lehce pozbyl. Vždycky karbanil, vždycky chtěl být boháč a pak se to stalo, byl a najednou nebyl, přišel i o ženu a novorozeně. Je to celkem hezky natočené (v rámci československé televíze), je to takové docela těžké téma, kouknu na to někdy zase tak za 20 let. (09.08.2021)

...víte, já si teď potrpím na elegantní věci... Výborný, velká škoda, že to bylo tak levně udělaný, zvláště studiové scény. Ale zas čert ví, jak by to dopadlo s velkým rozpočtem, takhle alespoň bylo dost prostoru pro výborné herecké výkony. Podtrhuji slovo výborné. Nemluvě o různých drobných detailech přiživujících autentičnost výkonů. Asi nemá cenu o tom psát něco víc, protože kdekdo už to tu v komentářích shrnul. Oproti filmu Jak se krade milión je tohle, při absenci komediální složky, daleko mrazivější. I když hloupost většiny postav, především té Menšíkovy, je svým způsobem humorná. Doporučuji pustit si to desetkrát za sebou, než si půjdete vyřídit další půjčku nebo hypotéku na nutnej nákup nějaký neužitečný kraviny. Ty Špátovy projevy jsou dokonalý. Pět hvězdiček nedávám proto, jelikož dle mého názoru a vkusu to mělo být temnější. A také lituji, že to bylo tak prvoplánovitě (rozuměj srozumitelně) podáno. Ty dvě výtky jdou ruku v ruce, je otázka, jestli to je chyba. Každopádně i tak do plného počtu chybí pouhá špetka. (20.02.2018)