Príbehy včelích medvedíkov

Úžasný seriál plný nesmrtelných hlášek, jen nechápu, proč museli dotáčet tak hloupě další díly. Nejen, že prohodili hlasy čmeláků, takže kluci pruhovaní ztrácí na kouzlu charakteru, které měli ve "starých" dílech, ale i celková "modernizace" postavičkám vůbec neprospěla, ... škoda. Těch pět hvězd je za staré díly, k novým raději bez komentáře. (13.11.2012)

Dokonalost v každém směru. Loutkářský kumšt, dabing, hudba ( neskutečně jemné melodie) a celý výchovný efekt pro děti. V době blikajících, navzájem se ničících, či za reklamu na něco se schovávajících televizních počinů pro děti, je potřeba se zamyslet, jestli to, na čem jsme částečně vyrůstali my, by nebylo dobré i pro naše děti. Ano, bylo, je a bude. (03.06.2013)

Krásný, loutkový večerníček s hudbou pana Skoumala a texty Zdeňka Svěráka, který jsem viděla prvně v roce 1984 o Vánocích a měla jsem z něj Vánoce jako malované! Včelí medvídci táhnou dodnes a neznám dítě, které by je neznalo. " Spadla kroupa do kraje, hrej si s ní než roztaje, spadla kroupa z nebe, sáhni si jak zebe...." (06.05.2016)

Kdo by neměl rád Méďové a záškodníka Pučmelouda. Krásné dětství, parádní dabing a nestárnoucí melodie..Asi to nejlepší z tvorby Libuše Koutské a co mohla vůbec pro děti udělat. Dnešní děti už to možná tolik neznají, nebo nevnímají, ale já a generace dětí z osmdesátých let, dá se říct, že na tom vyrůstala. A nebít toho originálního soundtracku, který před časem vyšel, tak jsem ani nevěděl co tato geniální loutková záležitost ještě navíc skvěle interpretovaná Josefem Dvořákem v sobě skrývá za úžasné zvukové perličky. No jako malý jsem to až zas tolik nevnímal. Vždy jsem ale ani nevím proč nějakým způsobem ulétával a fandil hlavně tomu záškodníkovi Pučmeloudovi. Ten mě vážně dostával jednak svým originálním zjevem, a pak taky svou mluvou a svými hláškami. Hlášky a písničky tipu : Plná špajz, samý sádlo všude samý sádlo, přátelé chvátám, chvátám, nemám chvíli klid, sosáčkama sosáme bez přestání to samé, nebo, do pěti do pěti musíme bejt u maminky v doupěti, dnes už skoro zlidověly. Za 5*. (14.07.2006)

Večerníček k prasknutí narvanej legračníma hláškama a srandovníma písničkama:-))): "Tak co?" - No, ta levá..ta levá by utíkala, ale ta pravá je nervózní a pořád brzdí." No, to je určitě tim, že ta pravá je taky levá.. - "Sádlo, samý sádlo...to je ale mazaná rodina, oni mají všude samý sádlo", - "Podívejte jaké mám svaly pod křídlama ..no joo, ten má svaly.." - "To je ale tlustá kroupa" - "takovy maly tvrdy to nepoznám vubec.. No tak to si vemu" - "No, tak prosim tě, co děláš?? Ty mě kutálíš! Ty mě kutálíš jak mičudu.." - "Žádná lochnesska, já jsem Spleštule blátivá" - "nepouštějte mi to sem, tydle předměty, já jsem vzácný, mimořádně neobyčejný exponát!" - "No, to ne, co vás to napadlo pane Myš? Já nechci na špendlík." Hudba je pak kapitola sama pro sebe - Bílá, bílá, bílá, bílá, komu by se nelíbila. Bílá vrána, bílá noc, bílé není nikdy moc. " (26.02.2007)