Příklady táhnou

Je to svěží komedie, ze které naplno dýchá radost ze života. Sice se nejedná o žádné výjimečné dílo svým příběhem, nebo vtipem. Ale herecké výkony jsou více než obstojné, vše je zalité sluncem a bezstarostným veselím. Hlavní postavou je babička Růžena Bártlová (dobrá Růžena Nasková), do jejíhož zatuchlého a sterilního života, který lpí na mravních a zažitých hodnotách minulosti, vlétne závan mládí a radostného života. Vtažená do novot a novinek vdechuje život všemi smysly, aby nakonec dospěla k moudrému závěru o vnímání světa. Z dalších rolí: vnučka a studentka práv s moderním pojetím přijímání života Jiřina (Nataša Gollová), dospívající vnučka Jarmila (dobrá Stella Májová), která je svazována přísnou výchovou, rodinný přítel a lékař s laskavým srdcem Kosina (Jiří Steimar), mladý student medicíny s láskou v duši Karel (Antonín Novotný), mladý student architektury a bavič společnosti Vašek (R. A. Strejka), bývalý Jarmilin nápadník a nabízeč starých mistrů Kolář (Jan Pivec), upjatá a prudérní vychovatelka Klára Pěkná (Vlasta Hrubá), strojený sluha Adam (Stanislav Neumann), zahradník Prchal (Bolek Prchal) a jeho uličnický synek Eman (Vladimír Salač). A tak film pobaví a přinese optimističtější a radostnější myšlenky. (12.12.2015)

Okouzlující a ztřeštěná Nataška Gollová a proti ní rozvážná a důstojná Růžena Nasková. Dáma starých vybroušených mravů. Která ovšem nesnese žádnou novotu, žádné vybočení, sebemenší hluk. V červenci v dlouhých rukávech, klobouku, rukavicích, se slunečníkem - a s plédem přes kolena. V kočáru s koňmi. Ti v autě jsou pro ni jen blázni. Okna nesmí být otevřená, kouřit se nesmí, halasit se nesmí, pít alkohol se zapovídá. A radovat se musí na povel. „Já se raduji a přeji si, aby ses také radovala, abyste se všichni radovali.“ Zdá se, že Nataša, k velké radosti naivní Jarmilky - Stelly Májové - naruší poněkud klidný a tichý chod poněkud staromódního domu. Za neutuchající pomoci trampské dvojice. I drobného podvodníčka s padělanými obrazy Jana Pivce. Obrat nastává po zranění zahradníkova Emana. Babičku nikdo nepoznává, zdraví nazdar, chodí na procházky, odmítá prášky. Raději pohyb, slunce, vzduch. Milost dostali i trampíci, byť Vaškovy vynálezy jsou poněkud životu nebezpečné. Babiččin dům se prosvětluje, své místo najde i rádio, tančí se. Táborák, budiž. Šlágr, to už paní Naskové z pusy moc nešlo. Ale v těch teplácích, role nerole, mi přece jen příliš neseděla. Přece jen je salonní typ. (V teplácích by mohla být Antonie Nedošínská, už jsem někde psala srovnání těchto dvou typově podobných korpulentních dam a jejich rolí.) Babička pookřeje, jezdí autem, byť řidičské schopnosti nemá valné, dokonce chodí na kopanou. A i když se pak život mírně vrátí do starých zaběhnutých kolejí, pletení a spaní v devět, léto to bylo krásné. Užili si jej všichni, Jiřinka i Jarmilka, babička, pan doktor, trampíci i zahradníkův Eman. A my si to užíváme s nimi při každém dalším uvedení. (11.08.2008)

Po velmi, velmi dlouhé době zase pětihvězdičkový film. Naška Gollová ve své první komediální roli. Přijíždí ke své přísné babičce na letní prázdniny, kde je také její sestřenice, zničená z věčného učení se a žádné zábavy. Hyperaktivní Jiřina (měli ji nechat Natašku, vážně) přinese ale do domu tolik radosti, naučí babičku trampovat a užívat si u táboráku v teplácích. Nesekunduje ji naštěstí žádná vrstevkyně, naopak, zastoupení herců je sice ve starší kategorii, ale o to lepší. Nesmíme ovšem zapomenout na krasavce Novotného ( i když nevím, co na něm všechny tak měly....), komedianta Strejku a samozřejmě pana Neumanna! Výborná příležitost vidět Natašku na klavír hrající, tepláky mající, ve vodě plavající a nenuceně kouřící. Vřele doporučuji, je to totiž šlágr! (25.12.2012)

Tohle byl snad jediný film, kde jsem viděla Natašu Gollovou kouřit cigarety. Tím mě velmi překvapila. Ale ještě větší překvapení přišlo v momentu, kdy měla Růžena Nasková na sobě tepláky. To mě docela vyvedlo z míry. Vždycky hrála takové dámy, kterým tento kus oblečení je poněkud cizí. Ovšem sedět u táboráku ve velké večerní by bylo asi velice nepohodlné. (20.11.2011)

Mám ráda filmy pro pamětníky, ale tento mi nesedl. Spíše než vtipné mi to přišlo trapné, přehrávající, umělé, hloupoučké a nedostalo do děje, přitom rádoby "výchovné." Nedostavil se sladký úsměv, přenesení se do idylických časů plného lidí z reprezentativních vil, elegánů v kostýmech, ze kterých srší zábavné věty a žijí v kouzelném světě lepší společnosti. Ani jsem neprožívala sladkobolně melodramatické emoce, nezasmála se, nepokochala se, myšlenkově se neobohatila, prostě prázdno. Bylo to bez atmosféry a příliš nucené. "Příklady" mě nepřitáhly ani ničím neoslovily. A do toho ten způsob konverzace... Naivní a bez invence. Patnáctiletá opožděná Jarmila s opakovaně vyplazeným jazykem, úmyslně prkenná obrýlená vychovatelka (jak nevšední nápad!) ... Další film na pohodičku? Ne, tentokrát fakt ne. (15.06.2019)