Recenzie (1)
Stylem hry i dějem je to samozřejmě úplně klasický Feydeau (autor také u nás známého Brouka v hlavě), tedy veselohra plná zmatku, záměn a zápletek kolem vztahových dvojic... buď na sledování podobně rozpustilé konverzační zábavy ve společnosti postav vyšší společnosti kdysi z přelomu 19. a 20. století máte vyloženě chuť nebo... mně ji brzy, vlastně okamžitě spravil Jean Poiret, který tu svým komedianstvím řádí jako nezřízená střela, ale musím dodat, že pro mě velmi účinně. :) Díky Poiretovi, ale i zručně sekundujícím Darrasovi a Mondymu mi po celou dobu u této televizní retro inscenaci nezmizel úsměv ze tváře a tihle herci jistí, že jde pořád o svižnou zábavu, byť značně divadelního ražení. Zajímavý zážitek dotvářelo i velmi nízké osvětlení tvořené snad výhradně svíčkami(!), příp. petrolejovými lampami a lucernami, když se valná část děje odehrává uprostřed noci v hotelu a to ještě v době před prvními pokusy o elektrifikaci ve Francii... což jsem v takto extrémním provedení v snad žádné komedii (natož televizní) nezažil – pro zájemce k nahlédnutí aspoň zde pár screenshotů – a chvíli si zvykal, že v některých záběrech bylo vidět na herce ve výrazné tmě jen tak napůl (co teprve, když v pár scénách v polozhaslém nočním pokoji vystupuje Poiret ještě s černě pomalovaným obličejem kominíka!), ale jistá osobitá atmosféra míchající smršť situačního humoru s tajuplnou temnotou se tvůrcům vytěžit i z mála podařila a k zápletce kolem falešného ducha se nakonec hodila. [75%] ()
