Periféria

Linklater tu jeho oblíbený téma bezprizorní mládeže a nudy na předměstí zpracovává o poznání hlouběji a temněji než v Dazed and Confused, Boyhood nebo Everybody Wants Some. Parta pochlastávající za večerkou čeká na svého kámoše, který prorazil ve světě hudby. Během jejich následné interakce se začne jitřit závist, zahořklost i naděje a skupina se začíná polarizovat na dva tábory - ti, kteří mají víru, že se dokážou z depresivní reality maloměsta bez vyhlídek na valnou budoucnost dostat a ti, kteří podléhají skepsi, cynismu, pesimismu a obviňování okolí. Setkali se tam výrazné a hezky prokreslené charaktery od komediálních přes tragické, od pozitivních přes zraněné/zlomené. Silný příběh, určitě patří mezi pět jeho nejlepších filmů. Soundtrack od Sonic Youth! (19.08.2023)

Tento film som nahodou videl kratko po strednej a dost ma nadchol lebo mi tie postavy boli blizke. Az po rokoch som si ho teraz pozrel znova a uz ma zdaleka nebavil ako kedysi. Asi tym, ze uz som sa prilis nedokazal s tymi mladymi luzrami identifikovat. Rozhodne sa nejedna o film o nicom. Nema nejaku strhujucu zapletku. Je skôr zalozeny na vykresleni pocitov generacie mladých ludi bez ciela v malomeste. Ale vdaka zaverecnej pointe nakoniec davam aj tu stvrtu hviezdicku. Sice je povedana zbytocne okato, aby ju pochopil kazdy, ale funguje. Vysledkom je zaujimavy pocitovy film, ktory je potrebne vidiet v spravnom veku. 7/10. (30.03.2015)

Tohle mi asi tenkrát v nočním filmovém klubu na dvojce uniklo (lahůdky z cyklu "americké nezávislé léto" jsou to nejlepší, co mi televize v pubertě dala), bo jinak si neznalost téhle nenápadné pecky nedovedu vysvětlit. Divadelní inscenace odehraná během jedné noci na růžku u večerky, obsazená živelnými mladými postavami (rozpustilý buran Steve Zahn vede!) a napsaná s takovou lehkostí, že jim ty dialogy nahuštěné "životními moudry" dvacetiletých věříte do posledního slova. Dnes už se takové kousky točí málokdy… a je to škoda. Namísto aby festival v Sundance válcovali noví Linklateři a Smithové, přednost dostávají nemotorná LGBT dramata bez srdíčka. Inu, doba si žádá své. (10.08.2018)

What the fuck are you so fucking upset about, fuckhead? 1) Do uší bijící nesoulad (podmět) mezi hloupě se chovajícími loosery a jejich sofistikovanými dialogy přehluší i klišoidní scénář (předmět) s křečovitými zápletkami a nanicovaté ukončení po dvou hodinách. 2) 22letý Giovanni Ribisi (intelektuální Jeff) se hledal tak dlouho, až se ve své snaze poněkud ztratil. Zato si ho však fanynky a fanoušci mohli prohlédnout zcela nahého ze všech stran v krátkém záběru ke konci filmu. 29letý Stefe Zahn (Buff) přesvědčivě vysekl vesnického burana. 3) No...alespoň jsem se dozvěděl, co dělá večer úspěšným: Smoke; babe; slice; brew. All four bases. (20.11.2012)

Trochu zklamání,jistě Linklater je mistr vaření z vody, mistr věčných filosofů ulice vedoucích dlouhosáhlé monology, ale tohle geniality filmu Před úsvitem nedosahuje. Dialogy o ničem životních loserů jsou podány tak věrně, až jsou dost o ničem. Všechny ty dramatické zvraty jsou takové moc umělé, vykonstruované, jeden má životní krizi, pak zas druhej, nedává to moc smysl, čekal jsem víc. Když vidět takový film, tak radši Kevina Smithe, protože na Clerks tohle nemá ani omylem. (03.02.2012)