Hvězdný erb

Space opera jako řemen z budoucnosti tak vzdálené, že ze spojení science-fiction je spíše pravdivé pouze slovo fiction. Jinto jakožto novopečený kadet Abhského imperia je archetyp blbečka, na kterého sedne štěstí, jako na příslovečného vola, v podobě krásné Lafiel. Ta na ubohého a neustále se za něco omlouvajícího Jinta nedá dopustit, ani kdyby snad způsobil velký třesk naruby. Vesmírné bitvy mi připadaly díky nevhodnému grafickému ztvárnění nepřehledné až matoucí. Tím moje stěžování si ale v podstatě končí. Vše ostatní se mi víc než líbilo a nakonec jsem si oblíbil i troubu Jinta. Dobrá práce. (09.08.2010)

Velkolepa space opera + silna romanticka linka (Subjektiv neprehani). Az po shlednuti Crest of The Stars sem si uvedomil jak dlouho (snad od Babylonu 5) sem nevidel space operu s poradnym rozmachem. Ne ze by treba Battlestar Galactica byla spatna, ale je to trochu jiny zanr. Stejne jako B5 to neni material pro kazdeho, ale ti kterym to sedne budou hladovy po nasupu. Sem zvedav na navazujici serie. (17.08.2009)

Zatím si nejsem jistý, jestli mám Crest of the Stars hodnotit jako samostatný seriál, nebo jako předehru pro další série s názvem "Seikai no senki". Zpětně mi přišlo, že se během těch 13 dílů toho moc neodehrálo a že to všechno je jen začátek. Na druhou stranu, za celých 6 hodin jsem se vůbec nenudil a na konci jsem cítil lítost, že se k dalším dílům dostanu až za týden... Když si k tomu připočtu krásnou animaci, silné a působivé momenty a neskutečně krásnou hlavní hrdinku, Lafiel (která se tam dokonce objeví nahá:), nemám jinou možnost, než těch 5* udělit a těšit se na další víkend :-) (13.04.2004)

Po grafickej stránke škoda reči, ale aspoň mimika postáv je ľahko čitateľná, takže to ani tak veľmi nevadí... Čo je podstatné, tento seriál má skvelú atmosféru (takú správnu orechovo-startrekovskú... - predslov v každej epizóde, opening, ending... Lafiel...)... Koniec možno trochu rozťahanejší, ale určite budem pokračovať... (08.04.2011)

Na svůj důstojný věk solidně schovávající se seriál a upřímně musím přiznat, že bez cizí pomoci bych se ztěží k němu dostal též (na dálku díky Larkymu). Důvodů, proč není tak lákavý pro novodobé otaku útočníky, zaplavenými tou masou nově vycházajících titulů, je hned několik: Dějem nepřeplněný, na řadící páce máme nahozeno za 2, romanticky liknavé, akčně průměrné, fan-service na dlouhé dovolené a animačně to od legendárního studia Sunrise už nemuže ani zdaleka konkurovat aktuálnímu trhu (lodě jsou za 1, ale postavy mi před očima ujíždí). Pokud si tvrdohlavě a mělce zakládáte na některém z těchto prvků, tak si vystupte z lodě. Zmínil jsem ale někde, že by to snad bylo anime nezajímavé? Ani náhodou! Nemužu se ubránit dojmu, že jsem shlédl Star Trek v kreslené podobě, hlavně kvůli melancholické atmosféře a ústředni dvojičce, která až přespříliš připomíná Kirka se Spockem. Dobře, Jinta bych zařadil do krabičky nejapnějších teenagerů, ale agilní, strojová a zodpovědnosti oplývající mimozemšťanka Lafiel tahá jako lokomotiva jejich vzájemný vztah, aniž by to kdykoliv přepálila a zároveň se vyvarovávala obecně známých šablon romancí. I když se to tváří pohádkově, Jinto s Lafiel jsou sympaticky dospělí a spíše se naopak snaží najít ztracené dětství; ve zkratce se (naštěstí) vyhýbáme prvkům demence apod.. Tomu napomáhá solidně vykonstruovaný svět, který obsahuje i vymyšlený jazyk a politické machinace. Zvuková orchestra mě mile překvapila, ale jednu značnou osobní výtku bych měl: Vůbec mě nebavily scény, kde nevystupovalo ústřední duo, tzn. VKV (vesmírné kolosální vřavy). Pro oči to byl naprostý vizuální bordel a sluch nelibě zpracovával opakované ukřičené rozkazy. Nicméně space opera jak vyšitá to je a hlavně se velmi povedla. Na 5* mi zde chybí větší šmrnc, hlubší výplň a pocit, že jsem prožil něco extraordinárního. (25.07.2017)