Réžia:
Terence DaviesScenár:
Terence DaviesKamera:
William DiverHrajú:
Wilfrid Brambell, Paul Barber, Kate Fahy, Nick Stringer, Elizabeth Estensen, Robin Hooper, Sheila RaynorRecenzie (2)
Temný, chmurný, povlovně vyprávěný film se nedoporučuje sledovat před ulehnutím k spánku... (Náhled do doby, kdy homosexualita byla hřích a trestný čin) ()
Skličující dilemata muže, nuceného celý život bojovat se svojí dvojí "přirozeností", vyrovnávat ve své době nekompatibilní touhy - touhu boha zosobněného církví a touhu homosexuální. Celková triadická struktura (dětství - dospělost - stáří; církev - matka - libido) protíná celou trilogii v ústředním tématu, jímž je hrdinovo skličující a dojemné vyrovnávání nároků náboženského superega a sexuálního id, mezi nimiž je "uprostřed" zachycen slaboch, odsouzený svojí nerozhodností k životu v samotě. Tragičnost hrdinova života v tomto antickém smyslu ještě podtrhuje fakt, že by to měl být bůh, jenž svému synu vdechnul jeho přirozenost, a je to ten samý bůh, který v bibli a činech sv. Petra, zakladatele církve, vtělil svůj katolický zákon všem svým ovečkám jakožto jejich pravou přirozenost. "Film" i přesto, že je složen ze tří kraťasů, spájí dohromady jednotná a přes svůj minimalismus působivá forma - bezútěšná černobílá kamera ve statických záběrech tíží svého hrdinu stejně, jako jeho výčitky, a nedovoluje mu ani pohybem kamery uniknout svému niternému rozpoložení. Naopak zvuková stopa často překračující své místo v jí odpovídající scéně a přetéká do scén předcházejících/ následujících - skvěle tak imituje (spolu s řazením scén ne podle lineárních, ale ryze subjektivních vztahů lidské paměti, která nachází blízkost mezi jinak časoprostorově cizími událostmi) způsob lidského vzpomínání, jímž celý autobiografický film de facto je. ()