Réžia:
Andrea SedláčkováScenár:
Andrea SedláčkováKamera:
Vladimír HolomekHrajú:
Tatiana Dyková, Ladislav Mrkvička, Ivan Trojan, Oldřich Kaiser, David Matásek, Martin Myšička, Aňa Geislerová, Kateřina Winterová, Daniela Kolářová, Jana Bittnerová, Mojmír Kučera, Roman Pomajbo (viac)Obsahy(1)
Podzim 1988. Renata studuje žurnalistiku. Žije s žárlivým Standou, kterému je občas nevěrná. Rediguje školní časopis a je možná trochu odvážnější než ostatní, a to hlavně proto, že nechce být dcerou svého otce papaláše - zaměstnance Ministerstva vnitra. Jenže situace se vymyká z jejích rukou - Renatiny protirežimní miniaktivity a románek s disidentem Holým si vyslouží zájem STB. Otec Renatu ze strachu o kariéru a možná i z přesvědčení hodlá vydědit. Vztah se Standou se problematizuje.
Film vypráví o jednom osobním - dosti marném - hledání citů, ale také o tom, jak jsme žili těsně před listopadem 89, o naší svobodě a nesvobodě, strachu, kompromisech a pokusech o odvahu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (38)
Dejová rozmanitosť, neustále striedanie scén, slabý priestor pre zaujímavé postavy, toto všetko skôr filmu uškodilo, než že by mu nejako pridalo body. Ako by sa p. Sedláčková snažila vyrozprávať celý príbeh za 75 minút, to, fakt nejde. Napriek dobe, v ktorej som film pozeral (úmrtie mnou obľúbeného V. Havla) ma film zanechal relatívne chladným a cestu k nemu som si nenašiel. ()
Naprostá absence jakéhokoliv dramatu, jakéhokoliv příběhu, který by směřoval odněkud někam, podráží společně s nudnou režii nohy velice schopným hercům. Možná mělo jít o reflexi tehdejší doby, ale scénář se zaobírá natolik konkrétními skutečnostmi, že jej nelze vnímat v obecnějším měřítku. Zbytečně, křečovitě a ke konci až zoufale – tak na mne působil Můj otec. S horšími herci by mi byl naprosto lhostejný, jenže oni se tolik snažili… . 45% ()
Andrea Sedláčková je trochu moje guilty pleasure a Můj otec a ostatní muži představuje v jistém smyslu kvintesenci toho, co se mi na jejích filmech líbí. Téma emigrace těsně před Sametovou revolucí je nepochybně dostatečně zajímavé pro filmové, resp. televizní zpracování. Sedláčková natočila jeden možný pohled, který někomu možná přijde málo dramatický, myslím ale, že taková výtka není na místě, protože jedním ze základních témat filmu je právě lehkovážnost hlavní postavy. Vůbec jako sonda do ženské psýché inscenace celkem funguje, nejvíc mě bavily sexy souboje Vilhelmové s jejími sokyněmi v podání Kateřiny Winterové a neherečky, navrátivší se emigrantky Evy Perušič. Těším se, až se Andrejka jednou vykašle na politiku a natočí film čistě o vztazích a ženské rivalitě :) ()
Nový TV film se pokusil ukázat život v totalitním Československu. Jelikož mám stále v paměti před pár týdny uvedený TV film "PF 77", nabízí se srovnání. Potvrdilo se, že obsazení kvalitními herci ještě úspěch nezaručí. Především je to rozdílná kvalita scénáře a také režie. Jednotlivé postavy nedostaly dost prostoru na nějaké hlubší zamyšlení nad jejich osudem. Škoda. ... Zdálo se to jenom mně, že Tatiana Vilhelmová nebyla zrovna v nejlepší formě ? ()
Konec docela dementní. Chytila jsem v televizi nejdřív druhou půlku, tak jsem očekávala podobnou demenci i v první polovině. Když jsem pak na to koukala, překvapilo mě, že Vilhelmová, kterou většinou buď nemusím, nebo nemůžu, hraje celkem slušně - dokonce bych řekla až dobře. Druhým překvapením byl Trojan, kterej byl taky slušnej, a k tomu ji slušně (uvěřitelně) zmydlil. A bylo to tak z čistýho nebe, že jsem se až lekla, to se mi nestává, takže hvězdička navíc. ()
Reklama