Lázně Akicu

Lázně Akitsu mě nechaly úplně chladnou a dokonale mě unudily. Film, který by mohl fungovat jako krátkometrážní, v této délce se ale neustále opakuje jedno a to samé schéma - hlavní postavy se vždy po několika letech setkají, prožijí spolu noc, ona jeho miluje, on ji tak nějak neúplně. A to je vše a v průběhu filmu se návrat hlavní mužské postavy koná asi čtyřikrát, a to jen s drobnými obměnami. Neustálým opakováním pak člověk absolutně ztrácí zájem o postavy, protože stejně ví, co za chvíli zase příjde.... (09.07.2007)

Tvorba japonskeho rezisera Yoshidy me, musim rict, zatim prilis moc neoslovila. Rozvlekli pribeh o marne lasky snaze, zivotnimu zklamani a smrti presto obsahje nepopiratelne kvality. A to zvlaste co se kamery, sceny a hudebni stranky tyce. Take herecky vykon Mariko Okady je na vysoke urovni. Bohuzel co se scenare tyka... , ale obsahuje i svetle momenty.Takze tri hvezdy. Ovsem za vykon nekterych divaku z obecenstva na MFF KV absolutni odpad! (10.09.2007)

Hořký příběh smutné lásky dvou lidí, kteří si byli souzeni, avšak jeden z nich to nikdy nepochopil a nikdy si to nepřiznal. Film není sice z těch, které člověka ohromí či nějak zvlášť uchvátí, avšak jeho podivně chladná atmosféra a jímavý, byť opravdu vcelku odtažitě podávaný obsah (který i cynika jako jsem já nutil zadržovat slzy téměř od poloviny až do samého závěru) spolu s krásnými obrazy a jediným možným, tedy tragickým koncem - to vše dělá z Lázní Akicu nadprůměrný filmový zážitek, zejména pak pro někoho, kdo ví , jaké to je, když miluje víc než je milován. (06.07.2007)

No, původně jsem chtěl dát "pouze" lepší ****, ale po přečtení doslova tupých (jen se do mě klidně pusťte;) komentů uživatelů Natascha (typicky západní popisné vnímání ve stylu "...on tam občas přijede, stráví s ní noc, pořád dokola, ona ho miluje, on ji zas tolik ne..." - což je úplně mimo pointu snímku, absurdním vrcholem je pak tvrzení, že on ji miluje "...tak nějak neúplně..." :D, nepochopení nemůže být stran diváka větší) či gr8 escape (...Romeo a Julie rozplizlý na dvě hodiny... - pán je znalec Shakespeaera :D:D, k tomuhle už se vážně nelze ani vyjádřit :D). Já netvrdím, že se to musí každému líbit, ale vynášet snímky v zubech jen proto, že jim nerozumím a pod vlivem západních "spíš už videoklipů než filmů" nejsem schopen vnímat japonskou cestu, je opravdu trapné. Dobrá rada pro lidi, kteří nejsou schopni učit se pokorně vnímat a chápat cizí kultury - s japonskou kinematografií to nezkoušejte, nebude to fungovat;). O snímku jako takovém snad jindy, teď se musím vzpamatovat z toho, co jsem zde, bohužel, přečetl.. (21.02.2009)

Jediný Jošidův snímek, který mě zklamal. Emocionálně přepjatý, rozdrobený, melodramatický, plný sakurových lístků a asi dvou, sice kvalitních, ale do úmoru se opakujících hudebních motivů. Kvůli kameře bych dal snad i tři hvězdičky, ale vzhledem k vynikajícmu Naruseho filmu Ukigumo, který zpracovává podobné téma, ale je hloubkou a citovostí výpovědi někde zcela jinde, opravdu váhám. Kritik Tadao Sató Lázně Akicu staví v Jošidově tvorbě poměrně vysoko, pro mne však většina jejich kouzla již spíše vyčpěla. Silnější dvě hvězdičky. (04.07.2009)