Salto do života

Film o krehkej duši ľahkovážnej mladej zlatovlásky, ktorá sa bezcieľne potĺka svetom, opíja rožkom všetkých milovníkov melanchólie a artového zmyslu pre detail. Hlavná postava disponuje presne tým, čo na ženách obdivujem. Nech sa deje čokoľvek, dokáže sa ukryť sama v sebe pred svetom. A tiež, asi až na jednu výnimku, nestratiť dôstojnosť. Prípad Heidi je totiž trochu extrém. Je ešte príliš nerozvážna. Ale režisérke sa napriek tomu dostatočne podarilo vyjadriť túto psychickú odolnosť voči vonkajším (aj vnútorným) vplyvom, ktorá je pre ženské pokolenie, z môjho pohľadu, typická. A prečo (okrem atraktívneho obalu) si ho tak idealizujem. (19.02.2014)

Tohle je fakt divnej film. Australské filmové akademii (nebo co to tam mají) nejspíš pomalé záběry, nicneříkající scénář, rozháraní hrdinové, telecí pohledy a hudba otravná jak kapání kohoutku připadají jako vrcholné dílo filmového umění, mě ale bohužel nevzali za členku a od té doby se naše názory nějak tragicky rozcházejí. Tohle salto prosím beze mě... (29.09.2010)

Štýl Cate Shortland je nežne vycizelovaný a mne na mieru šitý. Nikam sa neponáhľa, nikomu sa nevtiera, snaží sa filmársky obchádzať prefláknuté, presne to, čo každý považuje za určitý predobraz niečoho a radšej sa upriamuje na nevšedný uhol pohľadu z ktorého dokáže vytrieskať niekedy aj maximum. Odprostená od prachsprostých banalít, študuje zdanlivo nedôležitý detail, bezprostrednú nuansu a skôr než otázky zodpovedá, tak ich (väčšinou skrz jemne sprostredkovanú empatiu) pokladá. Škoda len, že sa toto všetko v jej prvotine podriaďuje a stráca viacmenej na účinnosti kvôli tematicky roztrieštenej fabuli v ktorej sa model psychologického "hľadania sa" zbytočne upravuje do úrovňe skratkovito okázalých spoločenských poznámok ako genderové úskalia (farmár) či xenofóbne náznaky (Seven Eleven). Nejde síce o kardinálne odbočky, ale aj tak sa ich prítomnosť prehliadnuť nedá a populizmom to tiež sem-tam šteká. K tomu to občasné zjednodušovanie nosného, od polky výskyt stereotypov a ku koncu nejak nepochopiteľne úklon do bezpečia, tak to mi v súlade s predkladanou beznádejou proste nesedí. Herci to však ustáli, Abbie Cornish si rolu "young melancholic slut" strihla na výbornú, Sam Worthington zas podáva výkon hodný poklony s úsmevom na tvári, pretože jeho "hlboko emočný" prejav z pod dlhých vlasov je fakt unikátny. Na záver by som ešte dal do pozornosti takmer až národný "product placement" (viditeľne sa tu pije len Crown Lager čo by Australský "heritage"), narážku na Francúszku kuchyňu (jed) a potom taktiež fakt, že C.S. sa vo svojom ďalšom počine prekonala, pokročila smerom vpred…3+ (28.09.2012)

Somersault asi nebude pro každého, ale mně se ten hluboký ponor do duše šestnáctileté Heidi, která musela za nepříjemných okolností opustit domov líbil. Tady v tom případě asi nebylo účelem něco vyjasnit, či vyřešit, ale pochopit a vcítit se do takového mladého človíčka hozeného mezi cizí lidi v nějakém zapadákově, jejího hledání sebe sama, potýkání se s nezáviděníhodnými situacemi a postavami včetně Joeho, který neměl také jasno v tom, co se sebou má vlastně dělat. Abych pravdu řekla, tak mně bylo smutno při pomyšlení, že to takhle nějak u mnohých mladých lidí probíhá a ne vždy to dopadne tak jako s Heidi i když připouštím, že možná některé momenty byly trochu nadnesené. Sam I Abbie byli výborní a já jim tu rozervanost duše i těla věřila. Dokážeme se i my tak radovat z takových maličkostí jako jsou červené rukavičky, z pohledu na spadané listí a mohla bych pokračovat, tak jako Heidi? Určitě je v Saltu do života víc než jen pár věcí k zamyšlení. (25.12.2013)

Já mám problém, ty máš problém... Trocha depky z holé existence, trocha ze sexuální orientace a kvízová otázka k tomu: Co dělá z nezletilých holek sexuální pijavice? a) zloděj, zvaný příležitost b) silný žaludek c) dostatečný výskyt úchyláků d) široká škála benefitů = všechny možnosti jsou správně, ale ani tak netuším, co se mně svým snímkem Cate Shortland pokoušela sdělit... (18.06.2014)