Vzdálené hlasy, klidné životy

Kronika života chudé katolické rodiny v Liverpoolu 40. a 50. let je stejně jako celá raná Daviesova tvorba silně autobiografická. První části dominují ne vždy veselé vzpomínky na krutého otce, druhá ukazuje o něco radostnější Británii 50. let, dobu příchodu rokenrolu. Hudba, jedna z mála věcí ulehčujících těžký život hrdinů, působí často jako jediná clona zmírňující obraz drsné reality na plátně. Daviesovy precizní kompozice záběrů, uměřenost a symfonická struktura snímku utvářejí impresionistický pohled na tehdejší Británii, kterému však nechybí patřičná autenticita. V pomalém tempu, s hudbou přebírající roli dialogů, sledujeme rodinné album, jehož momentky se dotýkají složitostí lásky i britské identity. (Febiofest)