Choking Hazard

Choking Hazard je typickým filmem, jehož hlavním účelem je, aby se tvůrci na place dobře pobavili. A aby se pobavili i posléze při čtení recenzí a analýz jejich díla. Marek Dobeš vzal "pseudofilosofickou" esenci svého humorného filmu Byl jsem mladistvým intelektuálem a využívaje zombivce (zombie myslivce) ji narouboval na celovečerní (sedmdesátiminutový) film. Fungovalo by to 20, 30 minut... ale nikoliv hodinu a čtvrt. Z filmu vyčnívají mimořádně povedené scény ("tančící" zombivci, dorážení pornoherce-jehovisty) i repliky ("[ty silikonové kozy] mě aspoň nebudou studit v hubě"), ale především nenažraní myslivci přestanou zakrátko bavit, valná část filmu je pověstná "vata". Největším minusem celého dílka je ale práce s hudbou. Choking Hazard měl na to stát se prvním českým filmem systematicky využívajícím tvrdého (rockového, metalového) soundtracku (byť O.S.T. k filmu prezentuje několik "alternativních" žánrů), ale impotence tvůrců propojit hudební složku s obrazem je ostudná. Stejně jako výkon frontmana skupiny Doga Romana "Izziho" Iziáše, který narozdíl od Dády Patrasové (cameo) neusiluje o svou popkulturní přítomnost ve filmu, ale snaží se hrát. Je však třeba uznat, že narozdíl od jiného popkulturního produktu poslední doby, filmu Brak, dopadl Choking Hazard relativně dobře. Pokud jste za to zaplatili v kině, budete zřejmě litovat investovaných peněz. Pokud jste to zhlédli v televizi, investovaného času litovat až tak nebudete. Pro úplnost: mezi "tvrdými" kapelami na soundtracku najdeme vyškovské Dark Gamballe, kapely Seven či Dolores Clan. Z "tvrdě-tanečních" Apollo 440 vychází Sector X. vp 7.5.2005 (29.05.2005)

Tak předně bych hodil za hlavu, jestli v hodnocení zohledňovat spartánské podmínky realizace nebo ne. Myslím si, že jak klady, tak i zápory Choking Hazardu jsou úplně mimo tento problém a kde jinde než ve scénáři. Jeho první třetina je výborná, druhá dobrá a třetí nezvládnutá. Skoro jako by to p.Kopřiva psal na jeden zátah a ke konci usínal. :-) Ne, vážně, čekal jsem, že když tvůrcům tak záleží na tom, abychom se podrobně seznámili s postavami, budou to informace, které později přijdou vhod a ne že po vpádu zombivců do motelu už uvidíme jen rozličné pokusy o jejich likvidaci jako v Tomovi a Jerrym. A kromě toho je mi záhadou, proč se všechno to krmení tak drželo uvnitř motelu. Já vím, že venku bylo zombivců víc, ale takjy je tam větší manévrovací prostor. Mohli po nich třeba házet šišky. ;-) Nebo počkat, až přijde Dáda Patrasová. Vsadím se, že kdyby zazpívala Strašidýlko Emílek, zrůdy zchromené hrůzou prchnou zpátky do hvozdů. No dobře. Ale jestli si někdo zaslouží jednoznačnou, bezvýhradnou chválu, tak je to Jan Dolanský. S kamennou tváří zkušeného komediálního herce dokáže prodat každou repliku a v kontrastu s R. Izaiášem a ostatními vyniká jako jediný profesionál v obsazení. Dejte na mě, to bude jednou velká hvězda. 60% (03.01.2006)

Po prvním zhlédnutí jsem byl totálně rozčarován - z projektu, v němž se setkají Jaroslav Dušek (tehdy ještě jedoucí na mediální vlně) a Ondřej Neff a jehož trailer nabízel punc originální intelektuálsky laděné zábavy, jsem odcházel z kina předčasně a tady jsem pak při hodnocení udělil odpad! Po zhlédnutí druhém - televizním, svou ostrou kritiku přehodnocuji. Předně kino není pro tenhle film ten správný formát, funguje na bázi videoklipu a jako takový mnohem více vyzní z televizní obrazovky. Za druhé: díky první části a hlavně samému začátku, v němž vystupuje a hlavně promlouvá slepý guru Jaroslava Duška, bych hodnotil ještě výše, druhá část filmu plná zombie masakrů mi už ale tak neseděla. Měl jsem z téhle rozpolcenosti filmu podobný pocit jako při sledování Rodriguezova Od soumraku do úsvitu. Nicméně jsem téhle ulétlé zombie komedii přišel na chuť. Je stylová, s výbornou muzikou, v první půlce i hodně zábavná a je o radosti z natáčení a dělání filmu. A to je mi hodně sympatické... Podobné filmy: Soumrak mrtvých, Fido, Od soumraku do úsvitu (29.04.2007)

Narozdíl od Mladistvého intelektuála jsem se u Choking Hazardu moc nebavil. Potenciál tu sice byl, ale většinou je nevyužitý. Třeba postava „pornojehovisty“ je úžasná, ale v Izziho podání působí věrohodně pouze ta první půlka. Na tu druhou by bylo potřeba trochu nadhledu a to už bylo nad jeho schopnosti. To takový Honza Dolanský je pravý opak. Ten přesně pochopil, v jakém filmu hraje a celou dobu zachovává tu správnou míru nadsázky. A režijně je to tentokrát bohužel stejně obratné jako průměrný zombivec. (13.05.2007)

Základní premisa Choking Hazardu s sebou dozajista nenese příslib zábavy pro široké intelektuální publikum, což ovšem není věc, kterou bych viděl jako vadu. Odkojen dnes už kultovními splattery Petera Jacksona, očekával jsem nářez ve stylu staré školy, který bude tak špatný, až bude zábavný a pod tunou masivního humoru se ztratí nekvalitní technické provedení a podobné nešvary nízkorozpočtové produkce. Problém filmu Marka Dobeše je však v tomto bodě zásadní – neklade si za cíl být prvoplánově „špatným“ filmem, naopak chce být cool, skvělý a ohromný a to na místech, kde cool skvělý a ohromný být jednoduše nemůže. Pod strojenými křečovitými dialogy se neskrývá příliš humoru, který by měl šanci oslovit i ty zasvěcené, protože je v drtivé většině případů buď špatně podán nebo zkrátka vtipný není. V tom momentě si začnete všímat technických detailů a váš zájem o film se stáčí opačným směrem, než si Dobeš celou dobu tyčil za cíl. Jednotlivé scény občas zafungují, ale ve vztahu k celku jsou zoufale špatně načasovány, zvláštně poskládány a občas až příliš násilně vtlačeny někam, kde nemají co dělat. Pečlivější postprodukce by možná na tomto místě pomohla víc, než by se mohlo zdát. Každopádně, kde to občas skřípne, tam se přiřítí Jan Dolanský, popř. Jaroslav Dušek (který má pár svých dobrých momentů) a z lecčeho Dobeše svou improvizací nebo nějakou tou předepsanou (ale skvěle podanou) hláškou vytáhnou. Nebýt jich, utopil by se v tomto kamarádském zmatku se vší parádou. (06.04.2004)