Ako básnici nestrácajú nádej

Dávno to mělo skončit...nejlíp třetím dílem. Nefunguje posunutí do kapitalistického Česka plného podnikatelů a oportunistů, nefungují omílané vtipy, nefungují nové postavy a bohužel nefungují ani ty staré a jejich interakce mezi nimi. Osud básníka Štěpána je zpečetěn. Hrozná nuda a nevkus, ze kterého si pamatuju tři věci - Tetu, Mazdu a Starobrno. (01.11.2014)

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se celý džbán rozpadne a životodárné kapky se vsáknou do vyprahlé země. Nenucená lehkost zmizela již ve čtvrtém dějství, v tom pátém se postrádá i ta příslovečná laskavost. Zůstal jen smutek. Smutek z příběhu, smutek z některých rolí, smutek ze života. Skrytá reklama se neschovává a ani se nesnaží zůstat decentní nutností, ale křičí, opaluje se a ukazuje všechny své povadlé krásy zestárlých těl tvůrců pátého dílu. Básníci ztratili svůj půvab, svěžest a mládí a ani ten humor jim nezůstal. Sice se snaží poukazovat na nešvary doby, ale jen ukazuje, bez známky hravosti a ladnosti. O poetice si můžeme nechat jen zdát. Hlavní postavou je lékař Štěpán Šafránek (Pavel Kříž), který si sice zachovává morální kredit ve veřejném životě, ale pro vlastní soukromí má jiná měřítka. A divák se může jen ptát, jak je to s jeho horlivostí a nadšením ke stálosti lásky? A pochopitelně je zde i Štěpánův nejlepší kamarád Kendy (sympatický David Matásek), který své životní těžkosti zvládá s větší elegancí a duchaplností. Básníkovou múzou je další žena ze zdravotnictví Anna Posedlá (půvabná Michaela Badinková). Nechce se nechat chytit, ale co zmůže proti osudu? Je zde i bývalá básníkova múza Ute (Tereza Brodská), která může jen smutně přihlížet mizení lásky. Z dalších rolí: nestoudná náhrada za Karabce a velmi úspěšný obchodník s auty Karas (Lukáš Vaculík), popletená dispečerka rychlé záchranné služby Tonička (Jana Hlaváčová), již zcela senilní bývalý gymnaziální profesor Ječmen (Josef Somr), ochotný hostinský Hanousek (Miroslav Táborský), majitelka domu a salónu krásy se slabostí pro Kendyho paní Krásná (půvabná Adriana Sklenaříková-Karembeu), úspěšný provozovatel pohřebního ústavu Písařík (Pavel Zedníček), nově probudivší se politik Nádeníček (Oldřich Navrátil), dlouholetý ředitel nemocnice Sahulák (Tomáš Töpfer), stále šarmantní náměstkyně ministerstva zdravotnictví Vendulka (Eva Jeníčková), zlobivá Kendyho manželka Sylvie (Lenka Kořínková), stálá sekretářka ředitele nemocnice Ivetka (elegantní Markéta Hrubešová), vietnamský obchodní se záhadným výskytem v tomto dějství Čeng (Hoa Guyen Khac), či stále remcající nemocniční lékař (trapný bourák Leoš Mareš). Ach ten smutek! Filmovým režisérům s počínající senilitou by nemělo být umožněno natáčet filmové výtvory! Senilita by neměla být vydávána za moudrost! Standardní výroba komerčních televizí by neměla být měřítkem vkusu kultury a umění! (10.08.2016)

Lehce nahořklé, jen místy úsměvné a doufejme, že poslední, pokračování „básníků“ trpí řídkým obsahem, který je zejména v první půli téměř k nepřežití, hustým zalidněním spoustou zcela zbytečných postav, odbytým scénářem a přemírou prázdných scén a odboček, které jsou pro příběh zcela postradatelné a soudný filmař by je ve střižně okamžitě vyházel. Sem tam se objeví vtípek, který pobaví ("Normální taxa, otec u porodu“), ale jinak působí poslední „básníci“ stejně unaveně a prázdně jako hlavní postava. A Mareš jako mladý arogantní blbec (což zřejmě ani nemusel moc hrát) vyhrožující stávkou, působil jako zajímavá paralela k aktuální „odchodové“ revoltě doktorů. (28.01.2011)

Tohle byl spíš takovej výstřel do tmy. Film je naprosto o ničem a kdyby neměl svoje slavnější přechozí díly, tak by se snad na něj ani nekoukal.: Dušan Klein se sice tak nějak snažil zakončit sérii o básnících, to se mu sice jakž takž povedlo, jenže jak.Všechno je tady špatně a nudně natočený, že chvilku po skončení filmu mi v paměti moc scén nezůstalo a těch pár vtipnýxh scén, které se dají spočítat na prstech jedné ruky po výbuchu dělobuchu ani nestojí za řeč. Snad by bylo lepší, kdyby se zůstalo bez zakončení série, tenhle paskvil s herci, kteří už spíš patří do starého železa je jen pokus o oživení toho, co se už oživit nedá (26.12.2005)

Snad jen v Čechách může jít 200 tisíc lidí na dílo sestavené ze stovky vykonstruovaných a papírem ušustěných dialogů, trochy pseudoromantické recitace pod záminkou soulože (ty verše jsou fakt tak levný) a nudy zrežírované v televizním stylu z před dvaceti let. K tomu pět hlavních ženských postav, co jen roztahuje nohy na požádání, a půlhodinka reklam na naší oblíbenou drogérii. A ti herci. Ti herci! Hnus nejotravnější. (07.04.2006)