Beethoven 2

Bernárdýní šou pobaví, ale na Bohouše nemá. Dětští hrdinové (Ted - Christopher Castile se do svých rolí hodí), dospěláci - hlavně dvojice zloduchů Regina s pařťákem jsou variací na podobné typy amerických kreatur (to, že je štěně počůrá, když jsou uvězněni pod rozpadlým mostem, je předvídatelné). Soutěž ve žravosti mezi třemi tandemy - pán a pes - je k uzoufání americky přihlouplá - ládování se hamburgry a zapíjení kolou... Pohodová je hudba Randy Edelmana. Vtipný je závěr - otcův sen (nadsázka s bernardýní školkou) a závěrečné zemětřesení kvarteta "mazlíčků". (29.07.2010)

Na to co si o americkych rodinnych komediich myslim tohle bylo docela dobry a vtipny. Sice plny naprosto nerealistickych situaci, ktere se vydavaji za naprosto realisticke a mozne. Presto jsem se docela bavil a myslim, ze na to, ze se jedna o zanr americka rodinna komedie, tak to bylo docela koukatelny. (01.06.2010)

Bez špetky jakékoliv inovace a beze známky pokusu o odlišení se od jedničky je nám předloženo pokračování o lapáliích jednoho psíka a jeho rodiny. Pokud to v prvním díle někoho bavilo, tady už ne. Pro mě ztráta času, ale to neva, nejsem členem cílové skupiny. Horší je, že to nebavilo ani mýho desetiletýho bratrance. Tady už něco smrdí (a psí lejno to není). (20.02.2008)

Nechápu, proč mají tyto filmy tak nízké hodnocení. Byla to moje dětská léta a tyto filmy jsem úplně zbožňovala a ráda na ně koukám i dnes a furt se mi líbí jako tehdy. Jako malá jsem obdivovala ten americkej způsob života, kde mají nádhernej barák a zažívají stejné pocity a problémy jako naše rodina, když jsem si taky tajně pořídila pejska. Ten barák měli ale úžasnej. Barák jsem obdivovala např. i ve filmu Sám doma, který je taky z devadesátek. Ty starší rodinné komedie maji svoje kouzlo (např. 101 Dalmatinů, Hlava rodiny aj.), co dnešní filmy zkrátka nemají a nikdy mít nebudou. Beethoven skloubuje problémy jedné běžné rodiny s humorem při běžném kažododenním životě a ukazuje, jak zábavný život s rodinou je. A v tom to je, filmy by měly bavit a odreagoat od problémů a to přesně tento film splňuje. Kéž by bylo více takových filmů. (28.03.2021)

Stejně jako první díl Beethovena, tak i ten druhý díl mě provázel celým dětstvím a stal se pro mě stejnou klasikou. I když samozřejmě toto pokračování už není tak dobré jako jednotka (což jsem pociťoval už když jsem na tenhle film koukal v dětství), tak přesto se na to dalo pokaždé podívat, aniž bych měl pocit, že koukám na špatný film, rodinka Newtonových je stále nesmírně sympatická, otec v podání Charlese Grodina je pořád stejně zajímavou postavou a Beethoven je pořád stejně pozoruhodný rošťák, který se však tentokrát zamiluje a stane se otcem. Některé scénky jsou docela vyvedené (Beethoven a jeho láska v letním kině), některé scénky už jsou vyvedené méně, ale mám pocit, že to pořád dobře funguje a pořád je, na co se dívat. Ale asi je dobře, že už nebyl žádný pokus o další díl s Newtonovými, řekl bych že tohle je parádní zakončení celého příběhu (ty další díly Beethovena už nepovažuji za plnohodnotné pokračování). Co se týče mého hodnocení, tak asi cítím, že je potřeba oproti prvnímu dílu jít o jednu hvězdu dolů, což také činím, ale pořád to vystačí na ten průměr. Tohle je prostě nostalgie, a ať chci nebo ne, jsem ovlivněn svým vztahem k prvnímu i k tomuto druhému dílu, a tak nemohu být zkrátka a dobře objektivní, takže filmu, který bych za jiných okolností označil jako podprůměrný nyní uděluji tři hvězdy. (30.07.2010)