Kopytem sem, kopytem tam

Parádní humor, totální odvázanost, uvolněnost, trochu mi to připomíná vlastní volný studentský život na kolejích. Tento film má vše co má mít ! Geniální hlášky, slogany, nezapomenutelné momentky, parádní narážky... Kdo příjmá Hanákův, Šteinerův a Vávrův humor, tak si tu příjde na své ! Tento film nemám v top 10, ale nemá do něj daleko. Podobné jako v Bony a klid (za hovadiny se platí ! :-) ) Na tento film se dá koukat pořád dokola. Věra Chytilová zde ukázala opět svou profesinalitu ! Pošmurné, ale krásné prostředí Karlových Varů dodává filmů glanc. Prostě film, který nemá jedinou chybu, tak to zkoukněte, a AIDSme zdraví . (25.12.2008)

Ještě teď, když si vzpomenu na tu hrůzu, kterou jsem se sebezapřením vydržela sledovat až do konce, skutečně mi není nejlíp. Co tím vším kraválem, létající kamerou, vykulenými obličeji a odpornými kulisami mělo být řečeno, mě tak nějak míjí. Zpracovat téma promiskuity a posléze sžíravé obavy ohledně nějakého strašáka, který v menší či větší podobě tehdy řádil a bohužel řádí dodnes, snad lze vytvořit i bez toho, aby z filmu bylo člověku šoufl, a to ne kvůli jeho tématu. Moc se mi ulevilo, když už konečně skončil a ještě víc, když jsem ho slavnostně vyhodila do odpadků. (01.02.2011)

Naprosto ubohá a trapná přehlídka nápadů a scének bývalých sklepáků, kteří si zahráli tři hodně zvláštní přátele. Ti prožívají různá dobrodružství, ovšem takovým způsobem, až je divák konfrontován s otázkou, zda je blbec on nebo ti herci. Na divadle by možná něco takového fungovalo, ale na plátně nebo v televizi je to děs a hrůza. (01.12.2005)

Krásná demonstrace toho, že atmosféra devadesátých let nepřišla jentak ze dne na den, ale spíš vyplynula ze situace a zárodky bychom nejspíš objevili už za končící normalizace. Jak dokázal Forman zachytit trapné Čecháčkovství šedesátých let, udělala to Chytilová u let osmdesátých a devadesátých. Stále nevím, nakolik proto, že se v té době sama utopila a nakolik ze záměru. A bohužel se mi výsledek spíš z principu, než že by mě bavilo ho sledovat. (13.03.2014)

Upraveno v únoru 2024. Kopytem sem, kopytem tam, to jsou především orgie sklepácké poetiky, jejíž tok však determinuje tendenčně ambivalentní forma moralizujícího apelu. Sklepácká poetika, stejně jako bouřlivě provokující a promiskuitní život ústřední trojice, jest revoltou, vzpourou proti životním podmínkám socialistické společnosti. Sklepácká poetika vychází z absurdity, kolem níž se staví a slaví stánky z rákosu a slovo se stává živoucí entitou s vlastním způsobem bytí. Promiskuitní život věčné zábavy je negací negace svobodného života, je to odmítnutí konvencí, jež svou vlastní podstatou ani nedovolují svobodná rozhodnutí elementárního významu, zároveň je to však pouze náhražka za skutečnou revoltu proti nesvobodnému společenskému uspořádání, neboť neubírá ze životního komfortu. Chytilová si neodpustila kritiku společnosti, tu formu konzumerismu pozdního socialismu, přestože odbočka k syndromu získaného imunodeficitu podléhá tendenčnosti oficiální komunistické výpovědi. Smutným hrdinou morality je Josef Málek alias Pepe (Tomáš Hanák), fikaný kontrolor a lačný svůdce ženských krás. Koncept svobodné lásky hnutí hippie zemřel na herpes a rozmělnil se v konzumu, sexuální osvobození o dvacet let později bylo zastrašeno hrozbou AIDS a zředěno novou modifikací spotřeby, to další sexuální uvolnění za dalších dvacet let je již výsledkem konzumerismu, způsobem pobavení. Další důležité postavy: Pepeho kumpáni v bouřlivém pobavení životem veterinář Milan Dědek (Milan Šteindler) a provozní okresního kulturního střediska František (David Vávra), Pepeho ze zkušenosti nedůvěřivá milenka Jiřina (Chytilové dcerka Tereza Kučerová), naivnější mladá lyžařka z Klínovce Petra (Ivana Kuntová), Dědkova mladá laborantka Hanka (Renata Beccerová) a k zábavě svolná Frantova kolegyně Jana (Bára Dlouhá). Z dalších rolí: tajuplně svůdná cizinka (Chantal Poullain), její milenec (Jiří Bartoška), Frantu poučující ředitel okresního kulturního střediska (Josef Kobr), Petřin z Pepeho zuřivý tatíček (Zdeněk Mucha), Dědkova starostlivá maminka (Dáša Neblechová), či německý masochista (Pavel Vangeli). Kopytem sem, kopytem tam: pokud odhlédneme od teze, že veškeré zlo pochází jen z mravně zkaženého Západu, zůstávají nám drze provokující hrátky sklepácké poetiky, filmové hříčky a narážky Chytilové a podprahová myšlenka, že veškerou potenciální možnost rebelie lze důkladně rozmetat vyvoláním pocitu niterného strachu. Aneb když život nabízí jen přetvářky v životních rolích, musí se protestovat, a to i za cenu vlastního sebezničení. Sklepácká estetika umění, to je ten skvost, který věky přetrvá! (10.11.2009)