Kalamita

Film ranní až střední Chytilové. Divoká kamera, střeštěná Kretschmerová, Polívka filosofující nad tématem barvy a potom s Dášou Bláhovou nad tématem libido. Krásné záběry do nádražních vývařoven, místností bez klik a exkurze do světa "Pivo podáváme jen k jídlu...ale stejně všechno došlo". Pohodový, i když nijak výrazný film režisérky, která na stará kolena točí kraviny typu Vyhnání z ráje. (08.04.2007)

Filmy Věry Chytilové obecně nebývají můj šálek kávy....Tohle tak úplně špatné nebylo, místy jsem se zasmál, ale když jsem si poslechl rozhovor s Chytilovou, kde akcentuje "drama" ve smyslu, že jde o konfrontaci vertikální kalamity (kalamity ve vztazích jednotlivých protagonistů) s kalamitou horizontální (skutečnou sněhovou kalamitou), tak nevím.... Těch posledních 15 minut, které se odehrávají v zavaleném vlaku, nebylo vůbec špatné (docela slušná ponorka....), ale nějak mi to moc nepasovalo k tomu předchozímu ději. (20.01.2019)

Honza Dostál: „Já jsem myslel, že jste chtěla“. Primárka: „Co jsem chtěla?“ Honza: „No, abych se natáhl.“ Musím sa priznať, že nie som fanúšikom Bolkovského humoru. Vo viacerých filmoch mi uniká pointa zábavy. Ale páčila sa mi jeho "Manéž". Takže, aj po rokoch znova pozretý film, vo mne zanechal mdlý pocit na jazyku. Bola to skôr sonda do myslenia jednotlivých postáv ako humor. „Všude dobře, v hospodě nejlíp.“ (18.08.2022)

Kalamita začíná jako ironická komedie, postupně se však přidává hořkost a konec se už nese skoro v psychologickém dramatu; každopádně celý film je prostoupen satirickým podtónem. Humor, přestože ho zde není zase tolik, nestojí na vtipných hláškách, ale až absurdních a přesto lehce uvěřitelných scénách (nejvíce mě stejně rozesmála návštěva na Informacích nebo také hned ta úvodní při objednávání pití). Na jedné straně stojí civilní a naivně idealistický Polívka, na druhé hlouček směšných postaviček s hezky pokřiveným náhledem na svět. Ten se ukáže v celé své kráse v závěru snímku, kdy všem těmto lidem, takřka bez špetky empatie, začnou šíleně téct nervy a jediný hlavní hrdina dokáže zůstat nad věcí a rozumně jednat. Tuto nenápadnou morální sondu oceňuju slušnými 4* a dost dobře nechápu, že se ke mně dostala až po tolika letech. (16.11.2011)

Prosím vás, jaká lavina? To se jen sesulo větší množství sněhu... Na první pohled nenápadný, ale velmi podařený film. Studený, poblitý, umakartový socialismus. A přece mám z oné kalamitní doby v tomto výsměšném filmu mnohem lepší pocit než z doby naší. Tehdy si člověk mohl ještě alespoň namlouvat, že ve společnosti o něco jde. Tehdy byl ještě myslitelný ten nerozhodný Polívkův hrdina. Tehdy ještě bya možná satira. (01.07.2011)