Dům na Ořechovce

Způsob vyprávění téhož příběhu ze pohledů dvou různých pohledů je nosný. Bohužel se na něm neblaze podepsala přlílišná snaha vnutit divákům výpověď, ke které by mohl dojít sám. Selhala především dramaturgie, scénář se dal s menšími úpravami mnohem lépe zhodnotit. Přesto jde o vyzrálejší počin než Delongova prvotina Život pro Jana Kašpara. (30.12.2015)

Poválečná bytová krize a její fatální důsledky. Jedna vila, dva nesmiřitelné souboje. Starý, zkostnatělý profesor opečovávající svou sbírku sukulentů a mladý ambiciózní lékař hledající pevné zázemí pro rodinný život. Film nabízí dva retrospektivní pohledy na události předcházející tragickému vyústění mezi oběma zúčastněnými stranami a nechává diváka nahlédnout do složitého podhoubí střešovického domu. Celkový dojem kazí snad jen zbytečně jednostranný závěrečný výpad proti starým pořádkům, jejichž čas dávno vypršel. I přesto se, také prostřednictvím hereckých výkonů výtečného Jana Pivce, Jiřího Valy a Marie Tomášové, jedná o slušný film s výrazným dramatickým potenciálem, poukazujíc přitom na problémy tehdejší společnosti. (29.12.2015)

Dobry namet na film - rastuci konflikt medzi podnajomnikom a majitelom vily. Hlavne v Ceskoslovensku 50. rokov, kedy tu vladol druhy najtvrdsi stalinsky rezim - tvrdsi bol len v samotnom ZSSR. A tak velmi nebolo o com tocit, konfliktne temy ako monstrprocesy, kolektivizacia a zakladanie JZD/JRD reziseri obchadzali, taxa natocil aspon tento slusny priemer. herecke vykony zaistuju hlavne Pyvec a Jiri Vala /Nocni Host 1961/. Slusne kulisy a vyborne dialogy zaistuju aj tomuto filmu slusny priemer : 69 % (31.07.2018)

Další vynikající československý debut, kterým Vladislav Delong může konkurovat v této době již zaběhlé dvojici Kadár - Klos. Excelentním způsobem odvyprávěný příběh hned ze dvou pohledů. Tajuplná vila se stává místem střetu materiálních a morálních hodnot. Zde se nabízela přímá a jednoduchá cesta doleva. Zlý majitel domu, uznávající buržoazní hodnoty a proti němu nadějný budující doktor. Režisér toto nechává diváka pouze domyslet a dobové politice se zcela vyhýbá, a to i v oslovení zúčastněných, což nemuselo být vůbec jednoduché. Stejně tak zvládnout pestré a výborné herecké obsazení, které tuto psychologickou hru sehrálo skutečně fantasticky. Kamera i hudba nakonec dopomohly k tomu, aby se film stal v mých očích, i přes trochu slabší závěr, bezchybným a jeho celkové zpracování v klidu posunu na tehdejší světovou úroveň. (30.12.2015)

Na svou dobu překvapivě kvalitní a řemeslně vskutku výborný film vybočující mimo schematickou tvorbu tohoto období rozvíjející budovatelskou tématiku, scénáristé chytře komparují dva protichůdné rastry reflektující bytovou krizi 50. let - danou situaci zobrazuje vždy pohledem mladé nastupující generace (pohledem mladého manželského páru a pohledem požadavků podnájemníka) a posléze tutéž situaci zobrazí pohledem generace staré, odcházející, v ideologickém smyslu jistě přežité, prvorepublikové, pohledem práv majitelů bytu/nemovitosti...což režisér Vladislav Delong ještě umocňuje dobrou řemeslnou stránkou, kvalitním výběrem i vedením herců, zajímavou mizanscénou, za zmínku stojí i dobrá práce s kamerou a využívání silných hudebních motivů k až expresionistickým momentům. Tento čenobílý film je překvapivě nečernobílý, neboť se snaží těžkosti spjaté s poválečnou situací a budováním lidově (ne)demokratické republiky nahlížet z více než jednoho shora schváleného a nařízeného pohledu...i když jistý ideologický a propagandistický rozměr by se dal najít i tady, podprahově se prstem ukazuje na viníky dané špatné situace, nikde se to neříká přímo a vždy je snaha ukázat i motivaci ,,sobeckých" majitelů vily... Velká škoda, že Vladislav Delong stihl natočit všehovšudy jen pouhé 4 celovečerní filmy, byl to bezesporu režisérský i scénáristický talent... (26.05.2020)