Destiny

Stále jsem musela přemýšlet nad tím, proč mě Destiny baví. Hned jak se na Netflixu vyloupnul první díl (jeden díl týdně souběžně s domovskou stanicí), tak jsem si říkala, že to bude průměr, a že nad seriálem mávnu rukou. Ale těsně před finálem mě začalo hryzat svědomí. Co když přijdu o něco dobrého? Po prvním díle jsem byla tak ráda, že jsem si ho pustila! A co je na tomhle jiné? Protože to rozhodně není první seriál na téma: "Když jsme byli mladý, tak se něco kolosálně poprdělo, a po letech se všechno vrací jako bumerang." Ale je to tím, že první díl mě nakonec neskutečně vtáhnul. Opravdu povedený seriál, který se možná nesnaží ani zakrýt, že není nijak moc originální (ani v té vyšetřovací lince, ani v té osobní linc), ale vlastně mi to ani nevadilo. Protože tohle sledovat je prostě zábava. Z tohohle důvodu by to někdo nejspíš označil jako ztrátu času. Ale já určitě ne. Destiny je moc hezky natočený seriál (paleta barev mi naprosto vyhovovala) a taky zahraný, protože obsazení je fajn. No, jo, tohle se povedlo  :) sice to je jenom taková oddychovka, ale na tom není vůbec nic špatného... (13.06.2024)