Střelba

Jack nepřesvědčil, o to přesvědčivější byl Jacek (Jakub Macek) během lektorského úvodu k tomuto filmu. Hudebně a obrazově mi to dost připomínalo první Planetu opic, především pasáže, kdy kosmonauti putují neznámou krajinou, a pak samozřejmě ještě víc na konci před legendární pointou. Nesouhlasil jsem s lektorem jen v tom, že by postava, kterou ztvárnila Millie Perkins byla zbytečná nebo mě snad rozčilovala. Zhruba půlvteřinové vysvětlení na konci určitě neuspokojí každého, a vy si tak při spatření „The end“ řeknete: Sakra! Visions of light 2011, 10. listopadu. (11.11.2011)

Hellmana primárne zaujíma atmosféra, rachot zbraní je symbolický, preto treba poznamenať, že názov snímky je zavádzajúci a slúži ako klam pre tradicionalistických westernových divákov, tempo je pomalé a hypnotické ako pražiace slnko, ktoré spaľuje krajinu vo filme a spaľuje i duše postáv, ktoré mieria priamo do srdca zatratenia. Výrazná dramatizácia sa nekoná, charakteristika postáv je optimálna vzhľadom na ich solitérske bytie. Warren Oates, nastupujúca hviezda blížiacich sa 70. rokov v diele svojho druhého dvorného režiséra (po Peckinpahovi), nemá čím sklamať, krásne arogantná Millie Perkins, ako ženský element, ktorý je začiatkom konca a enigmatický Nicholson a jeho miniatúra, z ktorej prebleskujú lúče neskoršieho hereckého génia. Iritujúcim faktorom je len Will Hutchins, zabudnutá westernová hviezdička zo seriálu Sugarfoot, ktorého postava naivného kovboja mala zostať iba na stránkach scenára, Hellmanov cynický opus by si pokojne vystačil i s trojicou postáv a hodnotenie by mohlo smerovať priamočiarejšie do osemdesiatkových sfér. (23.08.2012)

Děj se táhne i přesto, že má film jenom 78 minut. Věichni jedou kdesi plání kamsi nevímkam. Jsou snad jen čtyři místa, kde se něco stane a nějaké úžasné rozuzlení taky nečekejte. Nicméně: Je tam Jack, který hraje pistolnického "top guye" Billyho Spearse. Hudba je fajn a to nejúžasnější na tom celém je kamera a vyčištěný obraz pro DVD. 60%. (01.04.2008)

Hned 14 aspoň trošku známějších westernů vzniklo v roce 1966. A mezi nimi tahle příšernost. Střelba je western o putování. Dva přátelé putují s nesnesitelnou ženskou a přidá se zlý pistolník. A putují a putují a putují, vedou mimoňské dialogy a za celý film se nedovíme kdo, co, proč a kam. Motivace neexistuje, příběh neexistuje, scény podivně (ne)navazují, je to příšerně laciné a příšerně zahrané a skončí to víceméně blbě. Odpad se těmto oldschool filmům snažím nedávat, ale tohle mělo sakra blízko a jediné plus je mladý (ovšem nijak zajímavý) Jack Nicholson. Režisér monster béček z 50 let by se neměl pouštět do westernů. (02.03.2022)

Vydarená alegória života. Nejasné motivácie určujú chaotické blúdenie odnikiaľ nikam. A tak ostáva jediná istota - peniaze sú tým hýbadlom a nik nevysvetľuje, prečo je hodnota ľudskej práce práve taká, za taký výkon, aké sú dôvody. Počas tohto nezmyselného presúvania sa z ľubovoľných bodov do ešte ľubovoľnejších plôch (zase nik nevysvetľuje prečo tam a tam) sa sem-tam dokáže človek zamilovať. Až príliš často táto láska končí bez toho, aby vôbec začala. Motivácie pracovných i osobných snažení sa počas životnej púte neodhaľujú, skôr sa zahmlievajú a znevýrazňujú. Často sa k tomu všetkému pridruží konflikt v rodine, vyhrotený a taktiež väčšinou nedovysvetlený z pohľadu príčin. Niet čas takmer na nič a tak ostávajú len slová útechy o dobrote človeka na náhrobných kameňoch. Tam sa celý chaos bez vysvetlenia usporiada do pár riadkového jasného posolstva o odchode skvelého člena ľudského rodu. Ešte predtým, v momentoch, kedy sa zdá, že je možné čosi pochopiť a odhodlať sa k činu, je už príliš často neskoro, svaly nefungujú, telo je spomalené a ostáva len plahočenie sa púšťou vlastnej nevedomosti. Strieľanie naslepo po neurčených cieľoch. Monte Hellman to v psychedelickom opare púštneho prachu a skvelej sprievodnej hudby vystihol až horúčkovito presne. 90% (13.05.2014)