The Last Kumite

Pokus o nostalgickej návrat do 80. let, kterej na mě příliš nefungoval. Je vidět, že tvůrci se snaží, ale klacky pod nohy jimá hází především tupej příběh a slabej záporák. Jako u podobných filmů nečeká člověk nějaký oskarový scénáře, ale tady prostě chybí elemantární logika, kdy se zjevujou postavy zcela nesmyslně. Huesův záporák má pod palcem politiky a policii, ale neuhlídá hlavního hrdinu, kterej se tam kámoší s Blanksem a Rothrockovou a kujou plány. WTF? Navíc záporák Dracko je extrémně komickej. Má působit démonicky, ale je to jen uřvanej idiot. Tam, kde Bolo Yeung úsporně zacukal prsním svalem a šla z toho hrůza, tenhle idiot akorát řve jako přerostlý batole. Navíc je film moc dlouhej a těch scén trénování je v první polovině prostě příšliš. Pokud má Kumite nějaký klady, pak sympatickej casting, dobrou hudbu a ty závěrčný bitky docela ujdou. Upřímně si myslím, že kdyby si dali víc záležet na scénáři, mohlo to být o dost lepší. Takže nelituju, že jsem to viděl, není to extra tragédie, jen je to prostě v mnoha ohledech nedotažený. (19.05.2024)

Nostalgická, fanúšikovská záležitosť pre nadšencov akčných filmov 80. - 90.rokov, z ktorých si tu množstvo známych hercov zároveň aj do vedľajších úloh pozvali. Našlo by sa ich určite oveľa viac, no zrejme nie každý mal záujem to urobiť (skoro) zadarmo, keďže nadšenie k žánru tu supluje rozpočet a profesionalitu. Mohlo to byť pokojne aj kratšie, keďže samotné Kumite tu začne až po nejakej hodine a tie reči okolo toho sú miestami až úsmevne trápne. Tiež ma trochu mrzelo, že hlavný hrdina i záporák sú práve mladší a neznámi herci, ale ako pripomienka tohto skvelého obdobia to v podstate funguje. (14.05.2024)

Stobbart to napsal naprosto přesně a já snad jenom k tomu obsazení dodám, že ani mě Mathias Landwehr kterýho považuji za něco jako německého Dudikoffa mě v hlavní roli neoslnil a než se rozjede samotný turnaj tak je třeba přežít nějakou tu vatu aneb jak dostanete nejlepší bojovníky na turnaj kterýho se nechtějí zúčastnit? Jednoduše unesete jim přátelé nebo rodinný příslušníky a prostě je donutíte bojovat a pokud by ani tohle na někoho nepůsobilo jako motivace tak dostane rovnou kulku do palice aby to ti ostatní kokoti pochopili. Každopádně těší mě starý béčkový páky v ještě pořád jakž takž obstojný formě. Snaha udělat z toho pak něco jako současnou verzi Kickboxera nebo Blood sportu je tu patrná ať už tím hudebním podmazem který zrovna hudbu z těchto filmů celkem nepokrytě kopíruje nebo i některými výživnými fatalitami mezi kterými jednoznačně vede vyrvu ti oči, ale nenacpu je tobě do prdele, ale sobě do huby. Každopádně potěší že finální bitku obstarají právě ty starý páky Billy Blanks a Mathias Hues. Oba dva jsou už tak trochu dědci, ale něco z jejich aury z plodné doby jejich kariér pořád zůstalo. Tak jako tak moje hodnocení i tenhle komentář neberte jako žádnou bernou minci pokud nejste fanatici kteří na filmech kterým tento skládá nepokrytý hold vyrostli. Sice ne úplně přesvědčivě, ale o to v tomto případě zase až tak nejde. Nostalgie je prostě svině a nepustí a od toho se holt u mě bude v tomto případě všechno odvíjet.50% (19.05.2024)