Žebrácká opera

Původní Žebrácká opera (The Beggar´s Opera) o třech dějstvích, kterou novodobě v roce 2018 uvedlo Théâtre des Bouffes du Nord v Paříži, byla napsána již koncem dvacátých let 18. století Johnem Gayem s hudbou Johanna Christopha Pepusche. Je to jedna z přelomových her vzniklých za vlády krále Jiřího I. a je jediným případem kdysi kvetoucího žánru anglické ballad opery, která zůstala populární až do dnešních dnů. Ballad opery představovaly satirické hudební kusy, které byly obdobou francouzského vaudevillu a německého singspielu, tedy hudební hry, kde se využívaly některé operní konvence, ovšem bez recitativů nahrazených mluveným dialogem. Texty popěvků v tomto jevištním díle jsou komponovány formou populárních balad, operních árií, kostelních hymnů a lidových popěvků tehdejší doby... Žebrácká opera měla premiéru v divadle Lincoln´s Inn Fields 29. ledna 1728, po jejímž úspěchu následovalo 62 po sobě jdoucích repríz. Zpěvohra zesměšňuje italskou operu, která byla tehdy zásluhou Georga Friedricha Händela v Londýně velice populární, včetně skandální války primadon Bordoniové a Cuzzoniové, kdy se rozzuřené divy dokonce na jevišti popraly. Podle The New York Times: „Gay napsal dílo spíše jako antioperu než operu, neboť zesměšňoval italský operní styl a okouzlení anglického publika tímto do země importovaným žánrem.“ Namísto vznešené hudby a tradičních operních témat užívá dílo všeobecně známé dobové melodie, zobrazuje život obyčejných lidí. Některé z písní byly parafrází melodií operních skladatelů, zejména Händela. Příběh karikuje politiky, pranýřuje chudobu a nespravedlnost, soustřeďuje se na témata korupce ve všech vrstvách společnosti. Herečka Lavinia Fentonová, první Polly Špiclová (v této pařížské inscenaci ji ztvárnila Kate Batterová), se stala takřka přes noc slavnou. Po jejích podobenkách byla velká poptávka, byly na ni psány oslavné verše a publikovaly se o ní knihy. Překladatelka Elisabeth Hauptmannová s dramatikem a režisérem Bertoltem Brechtem a skladatelem Kurtem Weillem adaptovali tuto zpěvohru do Die Dreigroschenoper (Třígrošová opera) v roce 1928 a drželi se přitom věrně původní zápletky, ale s německým libretem a zcela novou hudbou. Britský hudební tvůrce Benjamin Britten zkomponoval ke Gayově předloze novou hudbu v roce 1948. V činoherním prostředí zpracoval tuto látku u nás Václav Havel. Vy uslyšíte původní Pepuschovo a Gayovo dílo v novodobé úpravě Iana Burtona a kanadského režiséra Roberta Carsena, hudebně proslulou ballad operu nastudoval William Christie se svým souborem Les Arts Florissants. (Česká televize)