Survivor Česko & Slovensko

Hele, je večer, víno nachlazené, takže u toho rád vypnu. A vždycky víc ocením snahu vyprodukovat něco náročnějšího než povrchní nekonečný seriál na pořád stejná témata. Spaní na tvrdé desce, občas déšť, často dusno a vlhko, permanentní usínání za doprovodu hlučného hmyzu. A pak den, s vysokými teplotami a prázdným žaludkem. Vyhraje ta největší svině nebo nějaký komplexnější balíček (zručný, sportovně založený, inteligentní, pokorný)? Vojta chtěl tak moc dokázat, že je chlap, až to ještě před první soutěží vzdal. Pazderková, která se rovněž potýká se záchvaty neovladatelné paniky, ho chápe, jenže ji samotnou divák už méně. K dumavému a sebestřednému truhláři se raději vyjadřovat nebudu. Stejně jako ke stále „druhému“ kapitánovi, který do toho už příště zatraceně šlápne. Ale pár kousků je tam fajn. Očekávám pestrou směsici jedinců s rozdílnými názory a sociálním zázemím, a tu jsem dostal. Nejrůznějšími prostřihy na výrazy účastníků a zvolenými rozhovory/scénami mnohé ovlivní (jak na diváka budou působit) produkce. Zmiňovaná Pazderková je toho ideálním příkladem. Horší je to s natahováním řady momentů, opakováním scén. To je vážně velká bolest. Určitě by prospělo přemýšlet nad záběry, které pustím ven. Do soutěží se nezapojují všichni (chyba), zdravotní komplikace mají znamenat konec (nejprve zřejmě karanténa, následně nepojmenované onemocnění, tj. výhoda odpočinku kdesi na hotelu, sorry, ale je to tak). O survivor nejde, spíš taková sportovní dovolená bez slaniny a vajíček k snídani. Ondřej Novotný už u druhé série Robinsonova ostrova setřásl nálepku uspávače hadů a je docela fajn. Jen prosím fakt méně té vaty a otřepaných frází. (03.02.2022)

Formát se prý poprvé dostal mezi diváky ve Švédsku v roce 1997, celosvětovým fenoménem se stal ale až při vysílání v USA. Spaní na tvrdé desce, četný noční déšť, dusno a vlhko, permanentní usínání za doprovodu hlučného hmyzu. A pak den, s vysokými teplotami a prázdným žaludkem. Kdo remcá, má na televizním ovladači spoustu možností. Zatímco v první československé sérii začali soutěžící houfně odpadat z různých, zejména zdravotních problémů, tady jsou zřejmě odolnější kusy, takže „dobrovolné“ odchody jsou tady „jen“ třeba skrze genderové pravidlo, které přišlo nečekaně a produkčně bylo vycucané z prstu, aby byla soutěž atraktivnější. Oproti první sérii se situace (naštěstí) tolik neopakují, nenatahují, velkou bolestí nejsou ani kmenové rady. Přesto by prospělo víc přemýšlet nad záběry, které pustím ven. Úbytky na váze samozřejmě patrné, ale furt je to (jasně, přeháním) spíš taková sportovní dovolená bez slaniny a vajíček k snídani. Ondřej Novotný veskrze fajn, nefňukající Andrejka Bezděková ještě víc. (08.05.2023)

V duchu předchozích dvou sérií s Ondřejem Novotným (který mimochodem některé soutěže komentuje ze záhrobí a se soutěžícími na místě evidentně vůbec není), přesto už se to začíná trochu zajídat. Hodně se napovídalo o tom, kterak je Survivor obrazem naší společnosti, kterak jsou účastníci zhýčkaní a mnozí se od začátku hry netají tím, že by jim vlastně doma v teple a s plným žaludkem bylo líp. Dobrovolně jich odešlo dost, holt hrst rýže a kokosu na den není žádné terno a snad se už počet sledujících na sociálních sítích zvýšil dostatečně. Přesto oceňuji snahu vyprodukovat ambicióznější a náročnější pořad než tematicky stále stejný a hloupý seriál. Vyhraje ta největší ulhaná svině nebo nějaký komplexnější balíček (zručný, sportovně založený, inteligentní, pokorný)? Pár kousků je tam fajn (Mikýř, Kristina, Sebastian, Pirát), řada hráčů ale zoufale toxických (hasič Filip), samozřejmě zase mnohé (zvolenými rozhovory/scénami) ovlivní produkce, která ve snaze hru zatraktivnit vymýšlí ultrahloupé a umělé výhody či soutěžící kupříkladu hlasují, zda jeden z nich zůstane, protože plival krev a byl dvě noci mimo spaní na tvrdé desce. Příště si produkce vycucá z prstu třeba to, že hráči, kteří mají na Kmenové radě nohu přes nohu, nemůžou hlasovat. Jindy vstoupíme obrazově do hádky, netušíme, co ji spustilo, neznáme okolnosti, pak zmizí nějaký hráč, nevíme, jestli se vrátí, co přesně se stalo. Do soutěží se nezapojují všichni, emočně labilní Jack proseděl většinu soubojů na lavičce, příště prosím u takových jantarů pokaždé vysvětlující titulky jeho nesouvislých myšlenek. Regulérnost soubojů občas diskutabilní. Samozřejmě přeháním, ale je to furt spíš taková nekomfortní sportovní dovolená bez slaniny a vajíček k snídani, kdy dotyční URČITĚ nemají možnost vyčistit si zuby nebo ostříhat nehty. (11.05.2024)