Obsahy(1)
Vihorlat. Perla mezi slovenskými horami, bývalá sopka ukrývající vodopády a jezera. Jako chapadla se do krajiny roztahují prastaré lávové splazy, dnes porostlé listnatými lesy, které pozdní podzim zbarvil do barev plamene. A v nejnižších polohách se zvlášť od 70. let minulého století začaly vysazovat obří vinice, byť je třeba poznamenat, že tradice pěstování révy i zde sahá až do středověku. Objet jen ta nejzákladnější místa tentokrát zabralo Václavu Žmolíkovi pět dní, a pokud se sem někdy vypravíte sami, nechte si také dost času. Vždyť jen pokochat se krásou dřevěných kostelíků poblíž hranic s Ukrajinou zabere nejméně den. Václav navíc neměl v plánu navštívit pouze nejvýchodnější výspu slovenského vinohradnictví. Zavítal i směrem k jihu do sice miniaturní, ale o to významnější oblasti slovenského Tokaje. Počasí mu přálo, na rozhledech obdivoval západy slunce, po ránu se procházel po březích Bodrogu v nejnižším místě Slovenska, degustoval Tokajské v bludištích tufových sklepů – v těch moderních, i těch, které vznikly jako úkryty před nájezdníky dávno před tím, než se zde začalo pěstovat proslavené a technologicky zcela mimořádně vyráběné víno. Na vinicích ochutnal cibéby, z nichž se vyrábí zdejší zlatý poklad, tzv. putňová vína. Krásnější zakončení šestidílného putování po slovenských vinicích snad ani není možné! (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
Nevěděl jsem, že slovenská červená vína jsou vlivem slunce robustní a připomínají Itálii. Bílá jsou podobná našim, maďarským a rakouským. A že palačinky s čokoládou se s vínem špatně párují. Krásný Vihorlat jsme přešli s botanickou fakuktou. Ke shlédnutí na https://www.ceskatelevize.cz/porady/11837614289-krajinou-vina/323291310180006/ ()
Galéria (2)
