Zamatová extáza

Jonathan Rhys Meyers vypadá téměř jako dvojče Davida Bowieho. Barevný snímek plný svobody a hlavně vlny nadšení té doby. Je jedno co prosazovali, ale věřili tomu. Projev své sexuality za každou cenu. Vypadali směšně, ale byli sví. Obdivuhodný fiktivní příběh. Mělo to šmrnc, pěkné kostýmy a líbivou hudbu. Působilo to velmi autenticky. Všechny filmy, co smrdí devadesátými léty, mám rád ( myšleno zrod filmu ne odehrávající se příběh ). Kdo chce vidět namóděného Christiana Balea v mladých letech, tak by dnes nevěřil, že bude hrát Batmana. A hrál dokonce výborně plachého kluka. Ewan McGregor svým vystoupením ukázal, že má koule. Proč už dnes hraje jen takové usedlé role ? Neobvyklá bipodívaná :-) (05.01.2012)

FIlm divoky a odviazany, ako 70-te roky same. Vtedajsiu dobu vam nepriblizi, on vas do nej na dve hodiny vtiahne. Na Dve hodiny posypane pozlatkom, nasiaknute mlznou atmosferou hlucnych nocnych barov, hiriacich farbami, lesklymi kostymmi a ludmi zijuciimi bezuzdny zivot. Podobne ako v The Wall (iked nie az v tak velkej miere), hudba tento film priam vytvara. Glam rock v sebe nesie onu podstatu - divokost vtedajsej doby, a hercom tak dovolila podat over-the-top vykony. Nutno podotkunt, ze to mohutne podporili aj spevacke kvality McGregora a Meyersa. Jedinecna exkurzia do nesputanych cias, z ktorych zostali len zabudne skladby tisko hrajuce zo stareho radia. (10/10) (22.02.2008)

Vypoved hedne doby. Zpusob vypraveni v teatralnich, muzikalove stylizovanych scenach prekryvanych fantazijnimi prvky. Odkazy na Oscara Wilda a reinkarnaci jednotlivych postav.Ukazuje,  jak  novinar Arthur Stuart ted uz mrtvy a reinkarnovany vnima glam rock skrz svoji minulost s nostalgii.Ve filmu jsou realie zivota postav- postava Biana Sladea inspirovans alteregem Davida Bowieho- Ziggy Stardzsten.Curt Wild pripomina nekoho mezi Lou Reedem a  Iggy Popem. (06.05.2022)

Setřesu si z vlasů třpytky, nasadím holiny na vysoké platformě a skopnu z postele tu holku, co se mně tam v noci ubytovala.... a pak se probudím.... ano, jako bláznivý, živý a barevný sen je tento film, vše, co si přejete, v něm můžete mít, nejsou žádná omezení, žádná tabu, jen splynutí s dobou, hudbou a sexem, s kým si jen vzpomenete. Krom hmatatelné atmosféry zde fascinují především herci - androgynní Rhys Meyers ve svém dekadentním pozérství, dynamický rocker Ewan McGregor s holým zadkem a kdoví, čím ještě :-), Christian Bale s mladicky okouzleným ruměncem ve tváři a vše dohromady spojující, neustále se měnící Toni Collette. Opulentní pódiové hody s Jonathanovým a Ewanovým zpěvem jsou festivalem smyslů i oslavou abstraktního vnímání a soundtrack mě bude činit šťastnou ještě hodně dlouhou dobu. (28.04.2012)

Ano, glam-rock. Ano, inspirace skutečnými postavami. Ale pozor! Ať zase nějaký pitomeček nepřehlédne varování na začátku filmu, že vše je jen fikce. To jen aby pak nemyslel, že "takhle to bylo". Brian Slade (J.R.Meyers) je inspirován Bowiem. Curt Wild (E.McGregor) je na motivy Iggy Popa. Ale všechno není glam, co se třpytí. Navíc tu ještě nikdo nejmenoval po Bowiem druhou největší postavu glam-rocku, Marca Bolana. Ve filmu jej a jeho kapelu T.Rex ztvárnil skvělý Brian Molko. Navíc, Bolanovi songy ve filmu zazní (narozdíl od Bowieho nebo Popových) - přece jenom, Bolan už je po smrti, práva na písně byla asi levnější. Tak v hlavních postavách je jasno. Zbývá ještě problematická postava Arthura Stuarta (Ch. Bale), o kterém jsem snad na chvíli i zauvažoval, že by mohl představovat Nicka Kenta (legendární hudební kritik). Ne, není to on. Bale má fungovat jako jakýsi katalyzátor příběhu, posouvat ho dál, ale zároveň představovat fanouška, člověka poznamenaného androgynní dobou a blištivým pozlátkem. Tenhle film, ve snaze zachytit ducha doby, trochu uvízl na mělčině. Ve srovnání s kultovní Quadrophenií (o subkultuře mods) nebo 24 Hour Party People o man(d)chesterské scéně, je Velvet Goldmine jen slabým odvarem. (22.09.2006)