Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
Tomuhle ja rikam dokonaly inteligentni humor. Nikdy nemuze byt nic vtipnejsiho, inteligentnejsiho a lepsiho. Neni mozna. Tohle je dokonalost a genialita v jednom. Sverak se Smoljakem a Cimrmanem (tato trojice :-D) jsou neprekonatelnym duem. Cimrman diky nim obvzivl. Ta dokonalost, ze spousta lidi veri, ze vazne zil, je neskutecne vtipna, az vhanejici slzy do oci. Vsechna dila jsem impozantni a perfektni. Tezko je hodnotit jednotlive, ale pravdou je, ze jedno z mych nejoblibenejsich je prave toto. Nejuzasnejsi humorovy vkus vubec. Uchvatne a recberouci bez vyjimek. Kdybych mohla dat hvezd padesat, dala bych. ()
Tak tady půjdu hodně proti proudu. Tematicky roztroušená a nezajímavá Hospoda na mýtince mě ani jednou nedonutila se pousmát, natož zasmát. Tam, kde v Aktu byla úžasná taneční vystoupení, je tady akorát otravná operetní koncepce. Hlášek hodně málo, přílišná repetetivnost, prostě hrozná zívačka a pro mě velmi nepříjemné zjevení ve tvorbě DJC. 40% ()
Dokonalost pro pokročilé posluchače Cimrmanologie, kteří studují jeho hudební fakultu. Je poněkud zvláštní, že i prostý lid je schopný se pobavit se všemi těmi Leháry a Straussy, ale naopak Cimrman v říši hudby je už pro něj oříškem. Inu, šafrán a děvka Růženka zřejmě nepotřebují překladu ;) "A vůně šeříků láká motýly na hrob tuláka, vždyť jako jiným též mu kvet ten máje květ." ()
V době vzniku hry se do Prahy nejezdilo na Ježíše Superhvězdu nebo na Bídníky. Vrcholem návštěvy vesničana v Praze byla návštěva Karlínského divadla, kde hráli nějakou operetu a když měl opravdu štěstí, viděl i Pepíčka Beka nebo Pepíčka Zímu. Opereta byl určitý měšťácký způsob popisu sexuálního života buržoazie, který byl zaobalený tanečními čísly. Cimrmani tuto formu operety zparodovali dokonale. ()
Seminář patří mezi nejlepší, tady opravdu nejen doplňuje, ale sám o sobě je hodně vtipný. Ale opereta jako taková je sice vtipná, ale do dokonalosti jí ještě něco chybí, takže "jenom" 4.5 * Ale asi jsem zbytečně přísný, je to jen v porovnání s ostatními cimrmanovskými kousky, jinak by to bylo jasných 5 :) ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (23)
- Kvůli představení Hospoda na Mýtince přibyl na pozvání režiséra Ladislava Smoljaka do divadla v roce 1969 Pavel Vondruška jako výpomoc k hudební stránce této hry. Ten do souboru na pomoc přizval Jana Klusáka. Jako odměnu dostali oba dva v představení Hospoda na Mýtince role. Pavel Vondruška roli Hraběte Ferdinanda von Zeppelina (hrál ji až do roku 2004) a Jan Klusák roli Hostinského (hrál ji až do roku 1976). Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán, a tak mě strach o existenci souboru. (mnaucz)
- Jaroslav Vozáb považoval hru za nejlepší. V představení hrál svou první velkou roli v divadle, vězně Aloise Kulhánka. Po několika reprízách v této roli, řekl autorům: „Hospodu už nikdy nenapíšete!“ Měl tím na mysli, že autoři tak dobrou hru, jako Hospoda na Mýtince, už nikdy nenapíšou. (mnaucz)
- Autoři Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák o této hře řekli, že je to první správně napsaná cimrmanovská hra. Tedy první hra, kterou mohl Cimrman napsat a od které už pak vznikaly pouze hry, které Cimrman mohl napsat. Na rozdíl od Aktu (1997) a Vyšetřování ztráty třídní knihy (1997), které byly napsány jako hry soudobé. (mnaucz)
Reklama