Posel z Liptákova

- ROZDELILI JSEM SE DO DVOU SKUPIN. PRVNÍ SKUPINU, PRO JEDNODUCHOST JÍ BUDEME NAZÝVAT SKUPINOU A, JSEM VEDL JÁ A JEJÍMI DALŠÍMI ČLENY BYL KOLEGA BRUKNER, DOKTOR PETIŠKA A DOCENT VOZÁB. JELI JSME V MÉN VOZE ŠKODA 100L, SE STANDARDNÍM VYBAVENÍM, S RADIÁLNÍMI PNEUMATIKAMI. PANE KOLEGO, CHCETE NĚCO ŘÍCT? - SVĚRÁK: NE, NE, NE, NEVŠÍMEJTE SI NÁS. - TAK TO ŘEKNĚTE UŽ, VŽDYŤ JSTE SI TAM NĚCO ŘIKALI, NE? - SVĚRÁK: ŘIKÁM, S DĚRAVÝM CHLADIČEM. - NO ANO, JÁ TO TU UVÁDÍM. S MALOU ZÁVADOU NA CHLADICÍM ZAŘÍZENÍ. NO, DRUHÁ SKUPINA POD VEDENÍM DOKTORA SVĚRÁKA. NAZÝVEJME JÍ OPĚT PRO ZJEDNODUŠENÍ SKUPINOU B. TÍM NECHCI ŘÍCI ŽE BY BYLA NĚJAKÁ PODŘADNĚJŠÍ, ŽE. ČISTĚ ROZLIŠOVACÍ OZNAČENÍ. TAK TEDY.... MÁTE ZAS NĚCO? - SVĚRÁK: NE, OPRAVDU NE. - ALE VŽDYŤ JSTE SI TEĎ NĚCO ŠEPTALI. NO TAK TO ŘEKNĚTE. - SVĚRÁK: TAK JÁ TO ŘEKNU. SÁM UVÁDÍTE, ŽE TO JE ČISTĚ ROZLIŠOVACÍ OZNAČENÍ. TAK PROČ ZROVNA MY JSME BÉČKO? - NO TAK JÁ NEVIM, TO JE PŘECE JEDNO. JÁ TO TADY KLIDNĚ OPRAVÍM, JESTLI CHCETE. - SVĚRÁK: OPRAVTE TO! - DOBŘE, TAK MY JSME BÉ A DRUHÁ SKUPINA BÉ VE SLOŽENÍ... :))) Opět výborná hra s ještě lepším seminářem... 90% (07.08.2009)

Záznam představení jsem sledoval jako velmi zanícený divák ... Ani šachová literatura neuznala za vhodné zařadit Cimrmana do seznamu světových velmistrů, ačkoli jedině on dokázal vyvést z rovnováhy tak neotřesitelného šachistu, jakým byl Capablanka, když mu při jeho simultánce v Madridu hrozil dvojitým šachem, což velmistra znervóznilo natolik, že ohlásil tah na G 12, čímž se ocitl zcela mimo šachovnici, a zaznamenal tak vlastně první aut v dějinách šachu. (21.02.2013)

V Tučapech zůstal při výlovu jeden pěkný kapr v bahně. Baštýř Adámek vzal podběrák a chtěl kapra nabrat. Bidlo podběráku však bylo krátké, a tak se baštýř Adámek musel za kaprem řádně naklonit. Než se nadál, ztratil rovnováhu a sletěl po hlavě do bahna...a tak se v bahně mrskali dva - kapr a baštýř Adámek...                                                                                         Místy tradičně vtipná cimrmanovská fikce, ale jako celek, kde se hodně mluví a mluví a přednáší a méně "dramaticky" hraje, to na mě až na pár momentů moc nezapůsobilo. S Dobytím severního pólu téměř nesrovnatelné. Chuť sledovat něco podobného tu z mé strany zcela byla, ale v průběhu sledování po jisté době zcela zmizela. "Probudil" jsem se až při rozhovoru s úředníkem-pyrotechnikem a teprve závěrečná dramatická ukázka mě uzemnila. ,,Třeba ten důl neprodáte, třeba vám ho vemou." Docela zajímavé narážky na historické události (začátek války, únor '48) v doprovodu hezké hříčky kolem návštěvy smrtky a lidového vizionářství, to mě v posledních 20 minutách začalo hodně bavit. Žel vzhledem k celé stopáži inscenace trochu pozdě, což je mi při výsledním hodnocení docela líto. (14.06.2018)

Tak zrovna tohle je pro mě nejoblíbenější hra vůbec...Perfektní seminář a skvělé hry. Seminář, ve kterém se zjišťuje příchod Járy Cimrmana do Liptákova (radioaktivní uhlík) nebo jeho pobyt v této vesnici (Vrstvy zdiva v hospodě U sirotků) je dokonalý. Stejně pak hry, hlavně Hra se smrtí, ve které dominuje Ladislav Smoljak coby Smrtka...Jedním slovem: Perfektní... (09.04.2010)

Předně - opět hodnotím jen v rámci cimrmanovských her (jinak by to byl plný počet v porovnání se vším ostatním :) Dva semináře a dvě hry v jednom mi ani tak nevadily, lepší než natáhnout každou část na celé představení na úkor zbytečných trapností, takhle je to hezky vyvážené. Semináře jsou super, ale samotným hrám občas něco sem tam chybí. Možná za to může zase absence pana Svěráka, který prostě "cimrmanům" dodává tu správnou šťávu.. I přes to je ale rozhodně na co se koukat a (opravdu) vtipných hlášek je zase kupa :-) (28.09.2009)